Migréna a roztroušená skleróza
Existuje řada epidemiologických studií zabývajících se vztahem mezi migrénou a roztroušenou sklerózou (RS). Předpokládá se, že migréna předchází nástup RS řádově o roky. Teorie zabývající se kauzální souvislostí mezi RS a migrénou předpokládají, že během migrenózní aury dochází ke zvýšení permeability hematoencefalické bariéry s následnou senzibilizací cirkulujících T-buněk proti myelinu.
Existuje řada epidemiologických studií zabývajících se vztahem mezi migrénou a roztroušenou sklerózou (RS). Předpokládá se, že migréna předchází nástup RS řádově o roky. Teorie zabývající se kauzální souvislostí mezi RS a migrénou předpokládají, že během migrenózní aury dochází ke zvýšení permeability hematoencefalické bariéry s následnou senzibilizací cirkulujících T-buněk proti myelinu. Uvažuje se také o možnosti vzniku migrény u geneticky predisponovaných jedinců s RS. Více jsou postiženy ženy kavkazské rasy, v graviditě mají migréna i RS tendenci ke zlepšení.
Hyperintenzivní ložiska v bílé hmotě mozkové na T2-vážených snímcích magnetické rezonance jsou typickým radiologickým jevem u RS a v některých studiích byly tyto hyperintenzity pozorovány více u RS pacientů s migrénou, přičemž současně byla u těchto pacientů popsána rychlejší progrese nálezů. Ložiska asociovaná s migrénou se více vyskytla v subkortikální bílé hmotě anteriorně, zatímco RS ložiska byla detekována v oblasti corpus callosum a juxtakortikální bílé hmotě.
Skrínink migrény je indikován u každého pacienta s opakovanými bolestmi hlavy, včetně pacientů s RS. Kompletní diagnostická kritéria migrény dospělých pacientů jsou sumarizována v International Classification of Headache Disorders (II. vydání, 2004). Zhruba 25 % pacientů s migrénou trpí aurou trvající cca do 60 minut, zatímco progresivní demyelinizační symptomy přetrvávají v délce až několika dní. Nejčastější typ aury bývá spojen s poruchami zraku, dále se senzorickými poruchami, motorickými obtížemi a s poruchou řeči.
Pacienti s RS a migrénou mají stejnou frekvenci, závažnost a tím stejnou potřebu léčby akutních obtíží jako non-RS pacienti s migrénou. Při léčbě migrény u RS pacientů by mělo být přihlédnuto k některým specifikům. Terapie valproátem sodným a topiramátem je teratogenní a neměla by být použita u gravidních žen s migrénou. Topiramát zhoršuje i kognitivní funkce, které mohou být u pacientů již alterovány. Interferon beta může exacerbovat bolest hlavy u RS pacientů s komorbiditou migrény. Podobný efekt byl pozorován i u 38 % pacientů léčených natalizumabem. Botulotoxin typu A byl v poslední době povolen organizací FDA pro preventivní léčbu chronické migrény. I tento preparát může být použit u pacientů s RS s migrénou, neboť bývá běžně používán k léčbě spastických projevů u pacientů s RS.
Včasné rozlišení projevů migrény u pacientů s RS umožní zahájení adekvátní terapie a přispívá k optimalizaci komplexní péče o tyto pacienty.
(moa)
Zdroj: Gelfand A. A., Gelfand J. M., Goadsby P. J. Migraine and multiple sclerosis: Epidemiology and approach to treatment. Multiple Sclerosis and Related Disorders 2013 (2):73–79. DOI: 10.1016/j.msard.2012.10.003
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.