Kvete i teriflunomid v každém věku?
Jaký vliv na efektivitu terapie roztroušené sklerózy (RS) má v reálné klinické praxi věk? Jak se liší výsledky u pacientů léčených teriflunomidem s ohledem na jejich stáří a předchozí terapii? Autoři práce publikované v letošním roce v časopisu Therapeutic Advances in Neurological Disorders se zabývali efektivitou a bezpečností teriflunomidu v reálné klinické praxi právě s ohledem na věk a předchozí léčbu.
Léčba RS v různém věku
Roztroušená skleróza je onemocnění typické pro mladší pacienty, spektrum nemocných je však relativně široké. I proto je zapotřebí více prací věnujících se účinnosti a bezpečnosti jednotlivých chorobu modifikujících léků (DMDs) v kontextu věku. S přibývajícím časem je také na trhu dostupné stále větší množství DMDs a téměř každý pacient dnes vyzkouší hned několik z nich. Jaký mají tyto změny vliv?
Hodnocení dat z reálné praxe
Prezentovaná práce se specificky zaměřila na teriflunomid, který se v terapii RS řadí mezi DMDs 1. linie. Jeho přidanou hodnotou je mimo jiné fakt, že jde o jedinou perorální léčbu v této linii. Jeho terapeutický účinek je založen na snížení počtu lymfocytů.
Do analýzy využívající data z německého registru TAURUS-MS I bylo zařazeno celkem 1128 pacientů. Celkem 558 z nich (49,5 %) bylo starších 45 let. Celkem 593 jich v předchozích 6 měsících podstoupilo léčbu jiným DMD. U starších osob byla o něco vyšší výchozí hodnota skóre EDSS (Expanded Disability Status Scale), nižší byl naopak výskyt relapsů.
Výsledky
Během 1 roku užívání teriflunomidu se snížil roční výskyt relapsů jak ve skupině bez předchozího podání DMD (před teriflunomidem 0,82 ± 0,73 vs. 0,25 ± 0,55 rok po zahájení terapie teriflunomidem), tak ve skupině s jinou předchozí léčbou DMD (0,48 ± 0,76 vs. 0,22 ± 0,50). V průběhu 2letého sledování pacientů léčených teriflunomidem zůstalo skóre EDSS u obou skupin nemocných stabilní napříč věkovými kategoriemi.
Zastoupení nežádoucích příhod během užívání teriflunomidu bylo nejvyšší ve věkové skupině > 55 let (38,9 %), naopak nejnižší ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety (29,2 %). Ve vyšší věkové skupině byly také častěji hlášeny nežádoucí příhody vedoucí k přerušení léčby. Jednalo se zejména o průjem, alopecii a nauzeu. U pacientů, kteří již před teriflunomidem užívali jiné léčivo ze skupiny DMDs, byl výskyt nežádoucích příhod nižší.
Závěr
Všichni sledovaní pacienti z terapie teriflunomidem v reálné klinické praxi profitovali, a to bez ohledu na věk a předchozí léčbu.
(dos)
Zdroj: Kallmann B. A., Ries S., Kullmann J. S. et al. Teriflunomide in relapsing-remitting multiple sclerosis: outcomes by age and pre-treatment status. Ther Adv Neurol Disord 2021; 14: 17562864211005588, doi:10.1177/17562864211005588.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
