Deprese u pacientů s roztroušenou sklerózou

Roztroušená skleróza (RS) jako chronické demyelinizační onemocnění zasahuje především dráhy bílé hmoty mozkové v hemisférách, optických nervech, mozkovém kmeni, mozečku a míše. V současné době RS postihuje téměř milion lidí na celém světě, zhruba 2–5 % tvoří pediatričtí pacienti. Psychiatrické symptomy doprovázejí RS v 19–54 % a zahrnují manické příznaky, halucinace a deprese. Zhruba třetina pediatrických pacientů trpí depresemi. Rizikové faktory pro vznik deprese u RS pacientů jsou ženské pohlaví, věk pod 35 let, výskyt depresivní poruchy v rodinné anamnéze a vysoký stupeň stresu. Ke vzniku deprese může přispět i léčba interferonem beta. Uvádí se, že až 60 % RS pacientů s depresivní poruchou není správně diagnostikováno či je neadekvátně léčeno pro jiné psychiatrické onemocnění.

Pro detekci deprese u RS pacientů je užívána řada dotazníků, např. 7bodová škála Beck Depression Inventory-Fast Screen (BDI-FS), Depression Rating Scale (CES-D), Chicago Multiscale Depression Inventory aj. Pro děti s RS je vypracován dotazník Child Depression Inventory.

Kombinovaná léčba deprese u RS pacientů zahrnuje farmakoterapii, psychoterapii a kognitivně behaviorální terapii. Je nezbytný skríning suicidálního chování. Správná volba antidepresiv může ovlivnit i průběh základní nemoci na základě snížení produkce cytokinů (např. podávání escitalopramu redukovalo v jedné studii stresem vyvolané relapsy RS). Jako antidepresiva 1. volby jsou upřednostňovány SSRI preparáty, méně doporučovány jsou anticholinergní preparáty nebo tricyklická antidepresiva vyvolávající únavu, ortostatickou hypotenzi a kognitivní poruchy. Pokud se objeví deprese při léčbě interferonem, nemusí být podávání INF jednoznačně přerušeno.

Neméně důležitá je psychoterapeutická intervence pomáhající pacientům korigovat porušené vnímání okolního prostředí, které vede většinou k poruchám chování. U pacientů s RS je upřednostňován individuální přístup před kolektivní terapií. Některé studie ukazují i benefit interpersonální psychologické podpory. Závěrem autoři této přehledové studie poukazují na nedostatek dat týkajících se přístupu k dětskému pacientovi s RS a depresí. Léčba dětí většinou využívá poznatků z terapie dospělých pacientů s RS.

(moa)

Zdroj: Skokou M. et al. Depression in Multiple Sclerosis: A Review of Assessment and Treatment Approaches in Adult and Pediatric Populations. ISRN Neurology 2012: Article 427102; doi: 10.5402/2012/427102