Léčba šitá na míru. Pro koho se hodí teriflunomid?

Ambiciózní cíle léčby RS

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitně zprostředkované onemocnění centrálního nervového systému. Není sice vyléčitelné, ale je již poměrně dobře léčitelné. Zejména v posledních dvou dekádách totiž došlo k prudkému rozvoji terapeutických možností RS a i z tohoto důvodu je laťka léčebných cílů, které si před sebe klademe, stále výše. V současnosti široce uznávaným cílem je koncept NEDA-3 (No Evidence of Disease Activity 3). Je definován absencí relapsů, progrese na škále EDSS (Expanded Disability Status Scale) a nových lézí na magnetické rezonanci (MRI).

Jedním ze škály chorobu modifikujících léků (DMDs) využívaných v terapii relabující-remitující RS (RRRS) je teriflunomid, perorální lék podávaný 1× denně. Chorobu ovlivňuje prostřednictvím redukce proliferace aktivovaných T a B lymfocytů blokováním mitochondriálního dýchání skrze inhibici dihydroorotát dehydrogenázy. Účinnost teriflunomidu již byla prokázána v klinických studiích. Autoři citované práce se však zaměřili na účinnost a bezpečnost v reálné klinické praxi, která se od ideálních studijních podmínek v řadě kritérií liší. Jako parametr účinnosti zvolili již zmiňovaný koncept NEDA-3. Pro koho se teriflunomid hodí a kteří pacienti jsou naopak ve větším riziku selhání terapie?

Metodika studie

Do této prospektivní observační kohortové studie z reálné klinické praxe bylo zařazeno celkem 217 pacientů s RRRS na terapii teriflunomidem. Pomocí multivariačního Coxova regresního modelu proporcionálních rizik byly následně identifikovány rizikové faktory selhání terapie.

Výsledky

Pro 82 % sledovaných pacientů byl teriflunomid prvním užívaným DMD. Po roce léčby dosáhlo statutu NEDA-3 79 % subjektů. Dále došlo k signifikantnímu poklesu roční míry relapsů (ARR; z 0,79 ± 0,80 na 0,16 ± 0,70; p < 0,001) a průměrná hodnota EDSS se oproti vstupním hodnotám signifikantně nezměnila (1,40 ± 1,67 vs. 1,56 ± 1,88; p > 0,05).

Rizikovými faktory nenaplnění statutu NEDA-3 se ukázaly být:

• mužské pohlaví (poměr šancí [HR] 1,856; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,118–3,082; p < 0,05)
• vstupní EDSS ≥ 4 (HR 2,682; 95% CI 1,375–5,231; p < 0,01)
• vyšší frekvence relapsů před léčbou (HR 3,056; 95% CI 1,737–5,377; p < 0,01)

Výskyt nežádoucích příhod odpovídal výskytu v originálních studiích. Nejčastěji se jednalo o řídnutí vlasů, elevaci alaninaminotransferázy (ALT) a leukopenii. Poslední dvě zmiňované nežádoucí příhody byly také nejčastějšími důvody ukončení terapie teriflunomidem. Míra perzistence na terapii byla po 6 měsících 86,9 %, po 1 roce léčby 72,4 % a po 24 měsících 52,8 %.

Závěr

Závěry této studie potvrzují bezpečnost a účinnost teriflunomidu v reálné klinické praxi. Ukazují, že největší benefit z tohoto DMD mají pravděpodobně dosud neléčené ženy s menším počtem relapsů v anamnéze a menší mírou neurologického postižení před zahájením léčby.

(dos)

Zdroj: Zhang Y., Yin H., Zhang D. et al. Real-world outcomes of teriflunomide in relapsing-remitting multiple sclerosis: a prospective cohort study. J Neurol 2022 Sep; 269 (9): 4808–4816, doi: 10.1007/s00415-022-11118-7.