Mohl by spironolakton zmírnit tíži spánkové apnoe u pacientů s rezistentní hypertenzí?

Úvod

Za pacienty s rezistentní hypertenzí označujeme ty, jejichž krevní tlak nelze snížit pod hodnoty 140/90 mmHg ani trojkombinací antihypertenziv včetně diuretika. Až 20 % případů rezistentní hypertenze souvisí s hyperaldosteronismem. Rezistence k farmakoterapii je často spojena i s obstrukční spánkovou apnoe (OSA) a podle některých prací přes 80 % pacientů s rezistentní hypertenzí zároveň trpí OSA. První linií léčby OSA je metoda kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP − continuous positive airway pressure). Na tu však dosáhne jen zlomek pacientů a navíc compliance s léčbou není ideální.

V minulosti přitom bylo popsáno, že po nasazení antagonisty aldosteronu spironolaktonu za účelem posílení antihypertenzní léčby zároveň dochází ke snížení závažnosti OSA. Jelikož by se mohlo jednat o jednoduchou a dostupnou léčebnou alternativu, byl tento účinek spironolaktonu prověřen randomizovanou prospektivní studií.

Metodika a průběh studie

Soubor tvořilo 30 pacientů s rezistentní hypertenzí a se středně těžkou a těžkou OSA diagnostikovanou pomocí polysomnografického vyšetření a definovanou indexem apnoe/hypopnoe (AHI) > 15 příhod/hod. Mezi vyřazovací kritéria patřily mimo jiné sekundární příčiny hypertenze (s výjimkou OSA a hyperaldosteronismu) nebo recentní zahájení léčby CPAP. Pacienti byli náhodně rozděleni na léčenou a kontrolní skupinu, jež se významně nelišily v bazálních charakteristikách jako věk, pohlaví, tíže arteriální hypertenze a OSA atd.

Léčená skupina začala kromě zavedené antihypertenzní medikace užívat spironolakton v dávce 20 mg denně. Nemocným, u nichž nebylo po 4 týdnech této terapie dosaženo cílové hodnoty krevního tlaku, byla dávka spironolaktonu navýšena na 40 mg. Sledování probíhalo po dobu 12 týdnů, po jejichž uplynutí byla znovu provedena polysomnografie a měření krevního tlaku včetně 24hodinového ambulantního monitorování.

Výsledky

U skupiny léčené spironolaktonem došlo po 12 týdnech sledování k významnému snížení hodnot AHI (pokles o 21,8 ± 15,7 vs. 1,8 ± 12,8 příhody/hod; p < 0,05), indexu hypopnoe (pokles o 9,8 ± 11,1 vs. nárůst o 2,7 ± 16,8 příhody/hod; p < 0,05), desaturačního indexu (ODI − oxygen desaturation index: pokles o 20,8 ± 15,0 vs. 0,3 ± 16,1 příhody/hod; p < 0,05) i k určitému, ač ne statisticky významnému snížení indexu apnoe (AI) v porovnání s kontrolní skupinou, která užívala pouze zavedenou medikaci.

V léčené skupině došlo rovněž k významnému poklesu tlaku krve měřeného jak v ordinaci (pokles o 27,7 ± 13,4 vs. 13,4 ± 7,5 mmHg; p < 0,05), tak pomocí 24hodinového ambulantního monitorování a k poklesu plazmatické hladiny aldosteronu (pokles o 271,9 ± 174,8 vs. 80,5 ± 185,9 pmol/l; p < 0,05). Nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky.

Závěr

Nasazení spironolaktonu pacientům s rezistentní hypertenzí a středně těžkou až těžkou obstrukční spánkovou apnoe vedlo ke snížení krevního tlaku a zároveň k poklesu závažnosti OSA. Podkladem tohoto účinku by mohla být souvislost OSA a zvýšené hladiny aldosteronu, jejíž patofyziologické mechanismy zatím nejsou plně objasněny. Spironolakton by tak mohl představovat zajímavou léčebnou alternativu pro pacienty, u kterých je kontraindikovaná terapie CPAP nebo ji netolerují.

(luko)

Zdroj: Yang L., Zhang H., Cai M. et al. Effect of spironolactone on patients with resistant hypertension and obstructive sleep apnea. Clin Exp Hypertens 2016; 38 (5): 464−468, doi: 10.3109/10641963.2015.1131290.