Když ženám stoupá tlak... aneb jak hypertenze zasahuje i do oblastí, kde to nečekáme (3. díl − komentář z praxe)

Později, zato rychleji než u mužů

U žen nastupuje arteriální hypertenze o něco později než u mužů, nicméně u žen dochází k rychlejšímu vzestupu hodnot krevního tlaku (TK), a tak již 10 let po menopauze se jejich kardiovaskulární riziko vyrovná KV riziku mužů, přestože až do menopauzy mají toto riziko díky protektivnímu vlivu estrogenů nižší než muži.¹ Arteriální hypertenze se po menopauze rozvine u > 40 % žen, přičemž více jsou ohroženy ty, které mají výrazné vazomotorické projevy menopauzy (návaly horka, noční pocení).^{2, 3} Příčin rozvoje hypertenze je široká škála – krom genetické predispozice hrají roli i věk, životní styl (nedostatečný pohyb) a obezita. S nástupem menopauzy se přidává rovněž vyšší citlivost žen k sodíku.²

Přesah i do onemocnění, kde to nečekáme

Dopady arteriální hypertenze na ženský organismus se také mírně liší od dopadů, které nacházíme u mužů. U žen dochází k výraznějším poruchám v mikrocirkulaci a k rychlejšímu rozvoji chronického onemocnění ledvin, stejně tak i levá komora srdeční výrazněji zbytňuje, což je posléze spojeno s rozvojem srdečního selhání. Hodnota TK, při které u žen dochází k rozvoji KV onemocnění, je o 10 mmHg nižší než v případě mužů.³ Arteriální hypertenze má ovšem u žen přesah i do onemocnění, kde bychom to zcela nečekali – například výskyt zhoubného nádoru děložní sliznice (karcinomu endometria) je častější u pacientek s vysokým TK (a to bez ohledu na to, zda se jedná o ženy před menopauzou, či po ní).⁴

Hrst dobrých zpráv

I přes všechny negativní dopady a rizika spojená s hypertenzí však existují dobré zprávy: Hypertenze je velmi dobře léčitelná! Rizika spojená s hypertenzí se u správně léčených hypertoniků přibližují běžným rizikům zdravých osob. A další dobrou zprávou je, že ženy na léčbu základními antihypertenzivy reagují lépe než muži.⁵ Terapie hypertenze je pro každou ženu i každého muže stavěna na míru se zohledněním řady individuálních aspektů, jako jsou přidružená onemocnění a další rizika. Moderní terapie je bezpečná a velmi dobře tolerovaná.

ACEi v managementu péče o ženy s hypertenzí

Jednou ze základních skupin antihypertenziv jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), jež snižují TK, prokazatelně redukují riziko IM, CMP, zároveň chrání ledviny a snižují riziko rozvoje diabetu.⁶ U žen ve fertilním věku je při této terapii nutné zajistit spolehlivou antikoncepci. Asi nejvíce používaným ACEi je perindopril, který navíc příznivě zasahuje také do nechtěného fenoménu, jakým je ateroskleróza.⁷ Po menopauze se u žen mění spektrum tuků v plazmě směrem k méně příznivým hodnotám, a tak jsou kontroly nejen TK, ale též hodnot cholesterolu a hladiny glukózy součástí komplexního přístupu ve snaze o co největší redukci KV rizik.

Možnosti a benefity fixních kombinací

Většina nemocných s hypertenzí potřebuje k dosažení uspokojivých hodnot TK (hodnoty do 130/80 mmHg při domácím měření) kombinovanou terapii. V současnosti užíváme fixní kombinace léčiv, jež jsou pro uživatele komfortní v tom, že 1 tableta obsahuje hned několik účinných látek (většinou 2–3). ACEi jsou nejčastěji kombinovány s blokátory kalciových kanálů (BKK, zejména amlodipinem) či diuretiky (například indapamidem) – i tyto léky působí v řadě efektů synergicky a přinášejí kýžený benefit.^{8, 9} V případě nutnosti současné léčby arteriální hypertenze a hypercholesterolémie rovněž existuje řešení – preparáty s fixní kombinací perindoprilu, amlodipinu a atorvastatinu. Atorvastatin, jakožto základní a vysoce potentní statin, snižuje KV riziko a na rozdíl od jiných statinů disponuje daty, že nezasahuje nepříznivě do novostavby kosti.^{10, 11} Lze jej tedy bez obav užívat i u žen, které jsou ohroženy nebo již trpí osteopenií či osteoporózou.

MUDr. Pavel Rutar
Interní oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha

Zdroje:
1. Ji H., Kim A., Ebinger J. E. et al. Sex differences in blood pressure trajectories over the life course. JAMA Cardiol 2020; 5 (3): 19–26, doi: 10.1001/jamacardio.2019.5306.
2. Chapman N., Ching S. M., Konradi A. O. et al. Arterial hypertension in women: state of the art and knowledge gaps. Hypertension 2023; 80 (6): 1140−1149, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.122.20448.
3. Li S., Tan I., Atkins E. et al. The pathophysiology, prognosis and treatment of hypertension in females from pregnancy to post-menopause: a review. Curr Heart Fail Rep 2024 Aug; 21 (4): 322−336, doi: 10.1007/s11897-024-00672-y.
4. Habeshian T. S., Peeri N. C., De Vivo I. et al. Hypertension and risk of endometrial cancer: a pooled analysis in the Epidemiology of Endometrial Cancer Consortium (E2C2). Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2024 Jun 3; 33 (6): 788−795, doi: 10.1158/1055-9965.EPI-23-1444.
5. Brguljan Hitij J., Gaciong Z., Simić D. et al.; Precious Trial Investigators. Differences in sex and age response to single pill combination based antihypertensive therapy reflecting in blood pressure and arterial stiffness. J Hypertens 2025 Mar 1; 43 (3): 387–396, doi: 10.1097/HJH.0000000000003901.
6. Nazarzadeh M., Bidel Z., Canoy D. et al.; Blood Pressure Lowering Treatment Trialists’ Collaboration. Blood pressure lowering and risk of new-onset type 2 diabetes: an individual participant data meta-analysis. Lancet 2021; 398 (10313): 1803–1810, doi: 10.1016/S0140-6736(21)01920-6.
7. Bruining N., de Winter S., Roelandt J. R. et al.; EUROPA/PERSPECTIVE Investigators. Coronary calcium significantly affects quantitative analysis of coronary ultrasound: importance for atherosclerosis progression/regression studies. Coron Artery Dis 2009; 20 (6): 409–414, doi: 10.1097/MCA.0b013e32832fa9b8.
8. Collier D. J., Poulter N. R., Dahlöf B. et al.; ASCOT Investigators. Impact of amlodipine-based therapy among older and younger patients in the Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial-Blood Pressure Lowering Arm (ASCOT-BPLA). J Hypertens 2011; 29 (3): 583–591, doi: 10.1097/HJH.0b013e328342c845.
9. Chalmers J., Mourad J. J., Brzozowska-Villatte R. et al. Benefit of treatment based on indapamide mostly combined with perindopril on mortality and cardiovascular outcomes: a pooled analysis of four trials. J Hypertens 2023; 41 (3): 508–515, doi: 10.1097/HJH.0000000000003368.
10. Sever P. S., Dahlöf B., Poulter N. R. et al.; ASCOT investigators. Prevention of coronary and stroke events with atorvastatin in hypertensive patients who have average or lower-than-average cholesterol concentrations, in the Anglo-Scandinavian Cardiac Outcomes Trial--Lipid Lowering Arm (ASCOT-LLA): a multicentre randomised controlled trial. Lancet 2003; 361 (9364): 1149–1158, doi: 10.1016/S0140-6736(03)12948-0.
11. Braszak-Cymerman A., Walczak M. K., Oduah M. T. et al. Comparison of the pleiotropic effect of atorvastatin and rosuvastatin on postmenopausal changes in bone turnover: a randomized comparative study. Medicine (Baltimore) 2024 May 10; 103 (19): e38122, doi: 10.1097/MD.0000000000038122.