Vliv psoriázy na mentální stav pacientů

Psoriáza je chronické onemocnění výrazně ovlivňující kvalitu života pacientů. Vedle kožní manifestace může postihovat také klouby ve formě psoriatické artritidy a dále se u těchto pacientů ve zvýšené míře vyskytují poruchy metabolismu (diabetes, obezita) a kardiovaskulární onemocnění. Méně známé jsou psychiatrické projevy psoriázy, především častější výskyt deprese a zvýšené riziko suicidia. Pro klinickou praxi je v terapii psychiatrických projevů psoriázy zásadní identifikace rizikových pacientů.

Prevalence psychiatrických projevů psoriázy

Psychiatrickým projevům psoriázy bývá věnována menší pozornost než projevům kožním, artrologickým nebo kardiovaskulárním, jejich význam byl ovšem opakovaně potvrzen v řadě prospektivních kohortových studií. Jedna z nich zaznamenala zvýšený výskyt deprese v populaci 50 750 zdravotních sester v USA: relativní riziko (RR) 1,29; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,10–1,52, v případě psoriázy s psoriatickou artritidou RR 1,52 [95% CI 1,06–2,19]. Zvýšený výskyt deprese u pacientů s psoriázou potvrdila i metaanalýza studií z roku 2014.

Suicidální tendence u psoriatiků

Psoriáza patří ke vzácné skupině dermatologických nemocí, u kterých je zvýšené riziko suicidia. Ve studii u dermatologických pacientů ze 13 evropských zemí byla psoriáza jedinou analyzovanou kožní nemocí, která byla spojena se zvýšeným rizikem suicidia: poměr šancí (OR) 3,02; 95% CI 1,86–4,90. Suicidální myšlenky v předchozích 2 týdnech udávalo podle jedné studie až 10 % pacientů a tuto tendenci potvrdila také retrospektivní studie, jež zaznamenala zvýšený výskyt sebepoškozování u 1 141 pacientů s psoriázou v porovnání s kontrolními jedinci: RR = 1,6.

Biologický podklad rozvoje či zmírnění deprese

Na rozvoji deprese a suicidálních tendencí se v případě psoriázy podílejí biologické faktory v podobě zánětlivých cytokinů. To dokládá i fakt, že podávání inhibitorů interleukinu 12, interleukinu 23 a tumor nekrotizujícího faktoru v léčbě psoriázy vede podle publikovaných prací ke zmírnění depresivních symptomů. K psychiatrické manifestaci psoriázy přispívá také negativní sebehodnocení a dyskomfort v důsledku kožních lézí.

Rizikové faktory

Významným prediktorem rizika výskytu psychiatrických symptomů psoriázy je věk. První příznaky psoriázy se objevují většinou buď ve věku 15–20 let, nebo ve věku 55–60 let. Pacienti s časnou manifestací psoriázy mají ve srovnání se skupinou s pozdní manifestací zvýšené riziko výskytu deprese a suicidia.

Výrazným faktorem pro rozvoj psychiatrických příznaků psoriázy je závažnost nemoci. Studie srovnávající 146 042 pacientů s topickou léčbou s 3 956 pacienty léčenými systémově ukázala, že pacienti s těžší formou, léčení systémově, mají vyšší riziko rozvoje deprese: poměr rizik (HR) = 1,72; 95% CI 1,57–1,88.

Vhodná léčba potlačuje depresivní symptomy

V současnosti je v případě psoriázy k dispozici řada terapeutických možností, tato nemoc ale často není dostatečně léčena, podle jedné ze studií až 42 % pacientů s psoriázou nedostává žádnou léčbu. Vhodná léčba přitom depresivní příznaky potlačuje, podle dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných klinických studií jsou z hlediska vlivu terapie na potlačení depresivních příznaků účinné preparáty obsahující adalimumab, etanercept či ustekinumab.

Pro účinnou léčbu je rovněž zásadní včasná diagnostika pomocí jednoduchého a rychlého screeningu deprese. Lze použít validovaný dotazník Patient Health Questionniare 2 (PHQ-2), první dvě otázky z dotazníku PHQ-9 nebo jednoduchý algoritmus screeningu deprese u pacientů s psoriázou dle Kormana et al. (2015). 

(alz)

Zdroj: Nicholas M. N., Gooderham M. Psoriasis, depression, and suicidality. Skin Therapy Lett 2017; 22 (3): 1–4.