Probiotika v prevenci respiračních infekcí u dětí − výsledky pilotní studie

Úvod

Akutní infekce horních a dolních cest dýchacích u dětí představují nezanedbatelnou zátěž zdravotnického systému. Rozvoj onemocnění je podle výsledků studií ve většině případů asociován s respiračními viry. Mezi nejběžnější patogeny patří virus influenzy A a B, virus parainfluenzy, respirační syncytiální virus (RSV), rinovirus a enterovirus. V terapii primárního onemocnění se často využívají antibiotika, která jsou neefektivní a jejichž nadbytečné užívání může vést k rozvoji antibiotické rezistence.

V případě akutních respiračních infekcí je proto kladen důraz na prevenci onemocnění, ať už v podobě očkování, nebo zásad zdravého životního stylu. Důkazy nasvědčují tomu, že v prevenci může sehrát významnou roli také užívání probiotik a vitaminu C. Za účelem ověření této hypotézy vznikla pilotní studie slovenských a britských lékařů, která se zaměřuje na užívání probiotik a vitaminu C v prevenci akutních respiračních infekcí u dětí předškolního věku.

Metodika studie

Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie hodnotila účinek probiotik a vitaminu C v prevenci respiračních infekcí u 69 dětí ve věku 3−6 let navštěvujících mateřskou školu na území Slovenska. Dětem byla každý den po dobu 6 měsíců podávána jedna žvýkací tableta obsahující probiotické kmeny Lab4. Jedná se o směs čtyř bakteriálních kmenů: Lactobacillus acidophilus CUL21 (NCIMB 30156), Lactobacillus acidophilus CUL60 (NCIMB 30157), Bifidobacterium bifidum CUL20 (NCIMB 30153) a Bifidobacterium animalis subsp. lactis CUL34 (NCIMB 30172) v dávce 1,25× 10¹⁰ CFU. S probiotiky byl dětem současně podáván vitamin C v denní dávce 50 mg.

Primárním cílem studie bylo zhodnocení incidence a doby trvání akutních infekcí horních a dolních cest dýchacích, absencí v mateřské škole a počtu návštěv v ordinaci pediatra. Sekundárním cílem studie bylo zhodnocení hladiny plazmatických cytokinů, IgA ve slinách a metabolitů v moči.

Výsledky studie

Studii dokončilo celkem 57 dětí, z toho 28 v rameni probiotické léčby. V rámci akutních infekcí horních cest dýchacích došlo při terapii probiotiky k signifikantnímu poklesu incidence symptomů infekce horních cest dýchacích (33 %; p = 0,002) a zkrácení doby trvání symptomů onemocnění oproti placebu (průměrný rozdíl 21,0; 95% CI −35,9 až −6,0; p = 0,006). Incidence absencí v mateřské škole byla o 30 % nižší ve skupině podstupující terapii probiotiky oproti placebu (0,0198 vs. 0,0282; p = 0,007).

Mezi další pozorované trendy patřilo zkrácení doby absence a snížení počtu návštěv pediatra kvůli symptomům infekce horních cest dýchacích. Byl také zaznamenán signifikantní pokles doby užívání léků proti kašli (průměrný rozdíl −6,6; 95% CI −12,9 až −0,3; p = 0,040).

V rámci akutních infekcí dolních cest dýchacích nebyl v pozorovaných parametrech zaznamenán signifikantní rozdíl oproti terapii placebem.

Z hlediska sekundárních cílů studie byl pozorován pokles plazmatické hladiny IFN-γ a IL-2/IL-5, v ostatních laboratorních vyšetřeních nebyly pozorovány žádné signifikantní změny.

Závěr

Studie prokázala příznivý účinek probiotik a vitaminu C v prevenci akutních infekcí horních cest dýchacích. Pravidelné podávání těchto preparátů vedlo k signifikantnímu poklesu incidence infekcí horních cest dýchacích, zkrácení doby trvání symptomů a redukci absencí v předškolním zařízení.

(holi)

Zdroj: Garaiová I., Muchová J., Nagyová Z. et al. Probiotics and vitamin C for the prevention of respiratory tract infections in children attending preschool: a randomised controlled pilot study. Eur J Clin Nutr 2015 Mar; 69 (3): 373−379; doi: 10.1038/ejcn.2014.174.