Probiotika v prevenci průjmů u dětí užívajících antibiotika
Antibiotika jsou u dětských pacientů často předepisovaným lékem. Jejich účinkem se ovšem mění mikrobiální rovnováha gastrointestinálního traktu, což nezřídka vyústí v průjem asociovaný s užíváním antibiotik (AAD = antibiotic-associated diarrhea). A právě probiotika mohou být účinná v prevenci AAD díky znovunastolení střevní mikrobiální rovnováhy.
V rámci následující metaanalýzy byl proveden průzkum řady databází obsahujících studie, abstrakta disertačních prací, příspěvky z konferencí a další možné zdroje (mj. Medline, Embase, CENTRAL či CISCOM). Vybrány byly randomizované kontrolované studie zabývající se incidencí průjmů u dětí ve věku 0−18 let, které užívaly antibiotika. Porovnávány byly skupiny dětských pacientů užívajících pouze antibiotika, kombinaci antibiotik s probiotiky nebo s placebem anebo alternativní aktivní profylaxi.
Zvoleným kritériím vyhovovalo celkem 23 prací (zahrnujících 3938 účastníků). V těchto studiích proběhla léčba následujícími probiotiky: Bacillus spp., Bifidobacterium spp., Clostridium butyricum, Lactobacillus spp., Leuconostoc cremoris, Saccharomyces spp., Streptococcus spp., a to buď samostatně, nebo v kombinacích. Ve většině studií (11) byl užíván pouze jeden kmen probiotických bakterií, nicméně některé studie kombinovaly užívání i dvou (4 studie), tří (3 studie), čtyř (1 studie), sedmi (2 studie), nebo dokonce deseti různých kmenů probiotických bakterií (1 studie).
Ve 22 z 23 studií byl potvrzen benefit probiotik v prevenci AAD oproti placebu, jiné profylaxi nebo neléčení. Incidence AAD u pacientů s probiotiky činila 8 % (163 z 1992) v porovnání s 19 % v kontrolní skupině (364 z 1906). Žádná ze 16 studí, ve kterých autoři dokumentovali nějaké vedlejší účinky, nepopisovala závažné nežádoucí účinky u pacientů s probiotiky. Ze široké plejády probiotik se zdálo být optimální prevencí užití Lactobacillus rhamnosus nebo Saccharomyces boulardi v dávce 5−40 miliard CFU/den.
Přestože se zdá, že probiotika jsou bezpečnou modalitou v prevenci průjmů asociovaných s antibiotickou terapií, platí to pouze u dětí jinak zdravých. U dětí s poruchou imunity, jinak zdravotně kompromitovaných nebo u pacientů s dalšími rizikovými faktory (centrální žilní katétr apod.) se vyskytly některé závažné nežádoucí účinky. Proto by probiotika v těchto případech neměla být nasazována, dokud jejich užití u těchto pacientů nebude pečlivě prozkoumáno.
(boba)
Zdroj: Goldenberg J. Z., Lytvyn L., Steurich J. et al. Probiotics for the prevention of pediatric antibiotic-associated diarrhea. Cochrane Database Syst Rev 2015 Dec 22; 12: CD004827.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.