Subkutánní substituce imunoglobulinů u Ig-naivních pacientů s PID – dostupné údaje o účinnosti a bezpečnosti
Prevalence primárních imunodeficitů (PID) je odhadována na 1 : 10 000. Níže shrnujeme dostupné poznatky o účinnosti a bezpečnosti subkutánní substituce imunoglobulinů u Ig-naivních pacientů (tj. bez předchozí substituce imunoglobulinů).
Hodnocené studie
Z databází MEDLINE, Embase, BioSciences Information Service a Cochrane Library bylo vybráno 16 studií hodnotících účinnost, bezpečnost, kvalitu života a dávkovací režim subkutánní substituční imunoglobulinové terapie (SCIG) u Ig-naivních pacientů s PID. Šlo o 1 prospektivní jednoramennou studii, 14 retrospektivních kohortových studií a 1 průřezovou studii o 14 až 15 327 subjektech. V 5, respektive 2 studiích se jednalo pouze o dospělé nebo pouze dětské pacienty.
Výsledná zjištění
Celkem u 7 studií byl uveden dávkovací režim SCIG. Nejčastěji byla podávána nasycovací dávka 100 mg/kg pod lékařským dohledem a následně 1× týdně dávka 100 mg/kg v domácím prostředí. V jiné studii byla průměrná dávka Ig 160 mg/kg à 1 týden či 400 mg/kg à 4 týdny.
Z hlediska účinnosti SCIG byly sledovány 3 parametry − hladina IgG, incidence infekcí a potřeba antibiotické terapie:
- Hladina IgG byla zkoumána celkem v 8 studiích. Průměrná hladina IgG před zahájením terapie SCIG se u Ig-naivních pacientů pohybovala v rozmezí 1,7−6,6 g/l, u již dříve intravenózně substituovaných nemocných dosahovala až 8,5 g/l. V jedné z hodnocených studií došlo po 12 měsících terapie ke zvýšení hladiny na 11,3, resp. 11,8 g/l.
- Incidencí infekcí se zabývaly celkem 4 studie, přičemž během terapie SCIG došlo k jejímu signifikantnímu snížení – v jedné studii (n = 18) např. z 4,73 na 3,95/rok u Ig-naivních pacientů, v jiné (n = 102) např. z 3,69 na 0,52/rok.
- Celkem 6 studií dále zkoumalo potřebu antibiotické terapie, která byla signifikantně redukována jak u Ig-naivních, tak u pacientů již dříve léčených intravenózními imunoglobuliny (IVIG).
Bezpečnost SCIG byla hodnocena celkem v 5 studiích. Nežádoucí příhody byly mírné až středně závažné i u Ig-naivních pacientů, většinou šlo o reakci v místě vpichu, tj. erytém, otok, bolestivost nebo lokální dyskomfort.
Kvalitou života se v neposlední řadě zabývaly celkem 3 studie, přičemž její zlepšení ve více doménách dle dotazníku SF-36 udával několik měsíců po zahájení léčby větší podíl pacientů, kteří zahájili terapii SCIG, než nemocných, jimž byla nasazena léčba IVIG.
Závěr
Dosud bylo publikováno pouze omezené množství studií zkoumajících účinnost a bezpečnost SCIG u Ig-naivních pacientů. Údaje z dostupných studií naznačují, že klinické výsledky jsou u nich srovnatelně příznivé jako u pacientů dosud na intravenózní imunoglobulinové léčbě.
(mafi)
Zdroj: Anderson-Smits C., Park M., Bell J. et al. Subcutaneous immunoglobulin use in immunoglobulin-naive patients with primary immunodeficiency: a systematic review. Immunotherapy 2022; 14 (5): 373–387, doi: 10.2217/imt-2021-0265.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.