Bevacizumab je humanizovaná rekombinantní monoklonální protilátka, která se selektivně váže na cirkulující vaskulární endotelový růstový faktor (VEGF), a tím inhibuje jeho vazbu na receptory VEGF. Tato inhibice vede k regresi nádorové cévní sítě.
Používá se buď jako monoterapie, nebo v kombinaci s chemoterapií. Konkomitantní léčba bevacizumabem s chemoterapií zlepšila dobu bez progrese onemocnění (PFS) a/nebo celkové přežití (OS) u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem, nemalobuněčným nádorem plic, metastatickým karcinomem prsu, metastatickým karcinomem ledvin, karcinomy vaječníku či peritonea, děložního čípku nebo multiformním glioblastomem.
Pacienti, kteří byli zapojení v dřívějších klinických studiích s bevacizumabem a na jejich konci byli způsobilí k pokračování, byli zařazeni do otevřené dlouhodobé extenze. Pacienti s progresí onemocnění nebo výskytem nežádoucí příhody spojené s podáváním bevacizumabu byli z extenze vyřazeni. Zařazení účastníci extenze dostávali bevacizumab ve stejném režimu jako v parentálních studiích (7,5 či 15 mg/kg každé 3 týdny; 5 či 10 mg/kg každé 2 týdny i.v.).
Do prodloužení bylo zařazeno celkem 95 účastníků ze 17 parentálních studií − nejvíce jich bylo ze studií ROSIA (indikace karcinom vaječníku, NCT01239732, n = 41) a TAMIGA (indikace multiformní glioblastom, NCT01860638, n = 13). Většinu nemocných tvořily ženy (70,5 %), medián věku činil 56 (23−81) let. V průměru byli nejmladší pacienti s multiformním glioblastomem, nejstarší potom s kolorektálním karcinomem.
Celkový medián doby sledování v rámci extenze činil 20,7 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 14,9−27,6). Medián doby sledování byl delší u nemocných s karcinomem prsu (45,4 měsíce [95% CI 11,0−81,3]) a karcinomem vaječníku nebo peritonea (30,4 měsíce [15,0−49,1]) oproti ostatním indikacím. Medián délky terapie bevacizumabem během extenze činil 15,6 měsíce (0−81,0), medián celkového trvání léčby (parentální studie + prodloužení) potom 57,5 měsíce (16,4−134,9).
Nejčastějšími důvody přerušení léčby byly progrese onemocnění (n = 30) a výskyt nežádoucích příhod v průběhu léčby (n = 25). Celkem 27 účastníků nedokončilo bezpečnostní sledování (nejčastějším důvodem bylo odvolání souhlasu). V době ukončení studie bylo stále na léčbě 14 nemocných (13 jich pokračovalo i po ukončení studie, 1 ukončil léčbu na základě rozhodnutí lékaře). Nejdéle léčbu absolvovaly 3 pacientky s karcinomem prsu (≥ 10 let).
Nežádoucí příhody nahlásilo celkem 79 účastníků. Nejčastěji se jednalo o proteinurii (n = 42), bolesti hlavy (n = 15), astenii (n = 15), hypertenzi (n = 12), nevolnost (n = 11), infekci močových cest (n = 10) a průjem (n = 10). Nejčastějšími nežádoucími příhodami spojenými s užíváním bevacizumabu byly proteinurie a hypertenze.
Nežádoucí příhody spojené s užíváním bevacizumabu stupně závažnosti ≥ 3 byly hlášeny u 21 pacientů. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí příhody stupně 4 či 5 se vztahem ke bevacizumabu. U celkem 17 pacientů byly hlášeny závažné nežádoucí příhody a 4 pacienti během prodloužení studií zemřeli (z důvodu progrese onemocnění nebo nežádoucí příhody bez vztahu k léčbě s bevacizumabem).
Bezpečností data získaná z extenze potvrzují dobrou tolerabilitu dlouhodobého užívání bevacizumabu u nemocných s různými typy solidních nádorů, s mediánem prodloužené doby léčby téměř 5 let, a u některých pacientů dokonce ≥ 10 let.
(eko)
Zdroj: Oza A. M., Dubois F., Hegg R. et al. A long-term extension study of bevacizumab in patients with solid tumors. Oncologist 2021; 26 (12): e2254−e2264, doi: 10.1002/onco.13971.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
