Socioekonomické přínosy používání obinutuzumabu v 1. linii léčby folikulárního lymfomu

Nemocí s FL na pracovním trhu

V Německu je asi 47 % pacientů s FL ve věku pod 65 let a mnozí z nich jsou v době stanovení diagnózy aktivní na pracovním trhu. Nemocní s hematologickými malignitami často zažívají omezení pracovní schopnosti. Únava, bolesti, nežádoucí účinky onkologické léčby a psychická zátěž vyplývající z diagnózy mohou komplikovat také běžnou sebeobsluhu. Pokud se podaří dosáhnout remise, aktivity pacientů se obnovují, i když ne vždy v plné míře.

Prodloužení přežití bez progrese

Nová protinádorová léčiva prodlužují celkové přežití nemocných nebo alespoň období remise či stabilizace onemocnění (vyjádřené délkou přežití bez progrese onemocnění – PFS), což je základem pro to, aby se pacienti mohli vrátit k běžným denním aktivitám nebo do práce. Obinutuzumab v 1. linii chemoimunoterapie FL prodlužuje PFS a snižuje riziko časného relapsu v porovnání se standardně podávaným rituximabem. Ve studii GALLIUM dosáhl poměr rizik (HR) pro progresi, relaps či úmrtí po 3 letech od zahájení léčby 0,66 (obinutuzumab vs. rituximab; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,51–0,85; p = 0,001).

Prodloužení období remise je nejen klinickým benefitem, ale mělo by se projevit také zvýšením produktivity práce. Lidé navíc nepracují pouze v zaměstnání; vykonávají i množství neplacených aktivit (domácí práce, péče o děti, o příbuzné, dobrovolnictví, občanské spolky apod.) a také tato činnost generuje přidanou hodnotu pro společnost. Studie německých odborníků využila metodiku analýzy nákladové efektivity a zaměřila se na dopad léčby obinutuzumabem oproti rituximabu na produktivitu placené i neplacené práce.

Farmakoekonomický model

Výzkumníci využili německé statistické přehledy (např. vývoj incidence FL, zaměstnanost a čas věnovaný domácím pracím) i analýzy z jiných evropských zemí (pravděpodobnost návratu do zaměstnání a odhad snížení produktivity práce po prodělaném hematoonkologickém onemocnění). Na základě dat ze studie GALLIUM simulovali průběh léčby FL a její výsledek (prodloužení PFS) u průměrného pacienta a vytvořili model populace 25 419 nově diagnostikovaných německých pacientů. Model byl vytvořen pro období let 2017−2030. Zdravotní přínosy léčby obinutuzumabem (přírůstek PFS) potom autoři převedli na zvýšení produktivity placené a neplacené práce, jejichž měřítkem byla hrubá přidaná hodnota. Neplacené práci přidělili takové finanční ohodnocení, jaké by měla jakožto komerčně dostupná služba.

Vyčíslení výsledků

Toto komplikované modelování autorům umožnilo kvantifikovat socioekonomické přínosy léčby obinutuzumabem. Celkově pro modelovou populaci více než 25 tisíc nemocných bylo možné vyčíslit, že podání obinutuzumabu bylo spojeno s nárůstem ve výši 11 870 let bez progrese FL oproti rituximabu. To vedlo souhrnně k vytvoření hrubé přidané hodnoty 723,8 mil. € navíc oproti rituximabu, z čehož produktivita neplacené práce činila 535,9 mil. € a placené práce 187,9 mil. €.

Závěr a diskuse

Z celospolečenské perspektivy analýza německých farmakoekonomů ukázala, že přínosy podávání obinutuzumabu v 1. linii léčby FL sahají ještě dále než k medicínským efektům. Prodloužení PFS se odráží i v uplatnění pacienta v rámci rodiny, komunity a celé společnosti. Jednou z limitací analýzy ovšem zůstává, že nezahrnula do svých modelů nežádoucí účinky indukční a udržovací léčby.

(jam)

Zdroj: Hofmann S., Himmler S., Ostwald D. et al. The societal impact of obinutuzumab in the first-line treatment of patients with follicular lymphoma in Germany. J Comp Eff Res 2020; 9 (14): 1017–1026, doi: 10.2217/cer-2020-0131.