Aktuální perspektivy v terapii migreniků a péči o ně: Slibné biologikum má nově úhradu ze ZP
Migréna trápí v České republice přibližně každého desátého člověka a je jednou z hlavních příčin pracovní absence. Ne každému navíc pomáhají volně prodejná analgetika. V případě, že nezabírá ani profylaktická terapie, je načase navštívit specializované centrum – v těch je nyní dostupná i biologická léčba.
Erenumab − nová naděje pro migreniky
Nově schváleným biologickým preparátem je erenumab (Aimovig). Jde o humánní monoklonální protilátku proti receptoru pro calcitonin gene-related peptide (CGRP − kalcitoninu genově příbuzný peptid), která představuje účinnou a bezpečnou profylaktickou léčbu migrény. CGRP je klíčovým neuropeptidem v patofyziologii migrény:
- Dilatuje cévy v mozku.
- Vede ke vzniku sterilního zánětu na mozkových plenách.
- Uplatňuje se při přenosu bolestivých impulzů do mozku.
Inhibice CGRP tedy představuje ideální terapii. Důležité také je, že vykazuje účinek i v případech, kdy selhala jiná profylaktická terapie, u pacientů s chronickou migrénou nebo nadužíváním medikace.
Dostupnost v ČR: indikace a úhrada
Přípravek Aimovig, který erenumab obsahuje, byl v ČR schválen v červenci 2018 pro profylaxi frekventní epizodické nebo chronické migrény, případně bolestí hlavy z nadužívání medikace, nebo pokud došlo k selhání minimálně 2 režimů profylaktické léčby. Nově má také stanovenu úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Je dostupný pouze ve specializovaných centrech a úhrada je schválena s následujícími indikačními omezeními:
- U pacientů s diagnózou migrény, kteří před iniciálním podáním erenumabu mají v průměru za poslední 3 měsíce více než 4 migrenózní dny/měsíc (MMD), a to po selhání (nedostatečné účinnosti) nebo intoleranci minimálně 2 zástupců rozdílných skupin konvenční profylaktické medikace, z nichž alespoň 1 lék musí být antikonvulzivum (topiramát či valproát), pokud k nim pacient není kontraindikovaný.
- Pacienti, kteří ve 3. měsíci terapie erenumabem nedosáhnou adekvátní terapeutické odpovědi (pokles minimálně o 50 % MMD v porovnání s výchozím stavem před nasazením erenumabu), dále nemají nárok na hrazení této léčby z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
- Terapie erenumabem dále není hrazena, pokud byl počet MMD v každém jednotlivém měsíci u 3 po sobě jdoucích měsíců větší než 50 % výchozí hodnoty MMD (před nasazením erenumabu).
Zástupci jednotlivých skupin konvenční profylaktické medikace jsou následující:
- topiramát
- valproát
- betablokátory (metoprolol, bisoprolol, propranolol)
- antidepresiva (TCA, venlafaxin)
- blokátory vápníkového kanálu (flunarizin, cinarizin)
Podávání léku a hodnocení účinnosti terapie
Aimovig se podává každé 4 týdny subkutánně v předplněném peru, které je dostupné v silách 70 a 140 mg; úhrada je momentálně stanovena pouze pro vyšší dávku. Po zaškolení si mohou pacienti léčivo aplikovat sami doma, je velmi dobře snášeno.
Efekt léčby a nežádoucí účinky se zhodnocují po 1. aplikaci, před 4. aplikací a dále kvartálně. Je nutné, aby si pacient pro vyhodnocení efektu léčby po celou dobu vedl deníček, do kterého zaznamenává jak charakteristiky jednotlivých epizod migrény, tak veškerou medikaci.
Péče o pacienty s migrénou v našich podmínkách
Migréna je relativně podceňovaným onemocněním, přitom často dramaticky snižuje kvalitu pacientova života a také ekonomické náklady s ní spojené jsou velmi vysoké – především ty nepřímé. Zátěž tedy nepociťují zdravotní pojišťovny, ale spíše společnost. Pacient s dobře léčitelnými 2−3 atakami měsíčně by měl být minimálně v péči praktického lékaře, optimálně neurologa; při auře nebo prolongovaných atakách potom samozřejmě v péči neurologa. Pokud selže i jeho terapie, měl by neurolog odeslat pacienta do specializovaného centra pro léčbu migrény.
Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
Specializovaných center je dnes v Česku celkem 26, certifikaci jim uděluje Czech Headache Society a je snahou dále jejich počet navýšit. Smyslem jejich existence je poskytování specializované diagnostické a léčebné péče především těm pacientům s bolestmi hlavy, kteří již byli vyšetřeni a léčeni na běžných pracovištích, ale dosavadními postupy se nedařilo jejich obtíže ovlivnit.
Centra se nespecializují jen na nejtěžší případy; standardně se sem dostane pacient, u něhož selhala léčba několika profylaktiky (topiramát, valproát ad.) a trpí migrénou epizodickou (maximálně 14 dní s bolestí hlavy) či chronickou (15 dní a více). Prakticky se do centra může dostat i dosud neléčený migrenik, pokud má pracoviště kapacitu ho přijmout.
Aplikace na obzoru
Mezi pacienty chce povědomí o této nemoci zlepšit organizace Migrena help. Ta mimo jiné připravuje mobilní aplikaci, jež by dále měla usnadnit život migrenikům; k dispozici by měla být na jaře 2020.
(mir)
Zdroje:
1. Viktorová K. Nová éra v léčbě migrény. Remedia Neurologie − zaostřeno, 2019.
2. SPC Aimovig. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/aimovig-epar-product-information_cs.pdf
3. Koubová M. Kulatý stůl ZD: Nejtěžším pacientům s migrénou může pomoci léčba v centrech. Měla by poskytovat i biologickou terapii. Zdravotnický deník, 19. 6. 2019. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2019/06/kulaty-stul-zd-nejtezsim-pacientum-migrenou-muze-pomoci-lecba-centrech-mela-by-poskytovat-i-biologickou-terapii
4. Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Czech Headache Society, 2020. Dostupné na: www.czech-hs.cz/odborna-verejnost/centra-bolesti-hlavy
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.