Vztah hypomagnezémie, užívání metforminu a kardiovaskulárních onemocnění u diabetiků 2. typu
Snížené sérové koncentrace hořčíku jsou v obecné populaci spojovány s vyšším kardiovaskulárním (KV) rizikem. Studie australských autorů prověřila tuto souvislost výhradně ve skupině diabetických pacientů. Vzala v potaz i to, že do vztahu magnezémie a KV nemocí může u diabetiků oproti běžné populaci vstupovat jeden zásadní hráč navíc – metformin.
Metformin a magnezémie
Nízký sérový hořčík je spojen s dyslipidémií, hypertenzí, endotelovou dysfunkcí a zánětem a tím pádem s rozvojem KV onemocnění. Je známo, že značná část diabetiků je postižena hypomagnezémií. Příčina této souvislosti není přesně objasněna, s velkou pravděpodobností se na ní podílí circulus vitiosus, v jehož rámci hyperinzulinémie a inzulinová rezistence vedou k depleci extracelulárního hořčíku a tím k dalšímu zhoršení inzulinové rezistence vzniklou hypomagnezémií. Roli pravděpodobně hraje i onemocnění ledvin či gastrointestinální komplikace.
Metformin, perorální antidiabetikum první volby, je také spojován se snižováním sérového hořčíku a s udržováním diabetické hypomagnezémie. Kromě toho je o metforminu známo, že má příznivé účinky na kardiovaskulární systém, které jsou nezávislé na jeho schopnosti snížit glykémii. Přítomnost těchto jeho dvou vlastností současně se může jevit až paradoxní.
Cíl a metodika studie
Cílem studie publikované v časopisu PLoS One bylo prozkoumat komplexní vztah mezi terapií metforminem, homeostázou hořčíku a KV nemocemi u dobře charakterizované skupiny pacientů s diabetem 2. typu. Soubor tvořilo 940 diabetiků neléčených inzulinem (průměrný věk 63,4 ± 11,6 roku; 49 % mužů). Výzkum byl součástí rozsáhlé longitudinální observační studie Fremantle Diabetes Study, průměrná doba sledování činila 12,3 ± 5,3 roku. Vstupní sérová hladina hořčíku byla měřena ze skladované plazmy. K určení incidence a prevalence koronární nemoci (KN) a cerebrovaskulárního onemocnění (CVO) na základě jak výpovědi pacientů, tak i analýzy databází morbidity a mortality byly použity multivariační statistické metody.
Výsledky
19 % pacientů vykazovalo hypomagnezémii (sérové magnezium < 0,70 mmol/l). Nemocní léčení metforminem, ať již samostatně, či v kombinaci s derivátem sulfonylurey, měli nižší magnezémii než pacienti dodržující pouze dietu (p < 0,05). Nebyla zjištěna nezávislá asociace mezi hladinou magnezia nebo léčbou metforminem a přítomností koronární nemoci nebo cerebrovaskulárního onemocnění v momentě vstupu do studie. Co se týče onemocnění vzniklých v průběhu sledování, byla zaznamenána nezávislá inverzní asociace nově vzniklého CVO, ale nikoliv KN, se sérovým hořčíkem (poměr rizik [HR] 0,28; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,11–0,74; p = 0,01). Léčba metforminem se však v těchto modelech neukázala jako významná proměnná.
Závěr
Hypomagnezémie se zdá být nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulárního onemocnění vznikajícího jako komplikace diabetu 2. typu. Měla by tak být věnována zvýšená pozornost významu substituční terapie hořčíkem ve skupině diabetických pacientů, a to zejména u těch s vysokým KV rizikem.
(luko)
Zdroj: Peters K. E., Chubb S. A., Davis W. A. et al. The relationship between hypomagnesemia, metformin therapy and cardiovascular disease complicating type 2 diabetes: The Fremantle Diabetes Study. PLoS One 2013; 8 (9): e74355, doi: 10.1371/journal.pone.0074355.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.