Časná intervence v rané fázi psychózy

Úvod

Několik výzkumných programů u pacientů s poruchou schizofrenického spektra v počáteční fázi naznačilo slibné výsledky časné intervence (EIS ­– early intervention services). Tento přístup vyžaduje multidisciplinární tým specialistů na duševní zdraví, kteří zajistí různé psychosociální a psychofarmakologické intervence podle individuálních potřeb nemocného. V rámci EIS poskytuje péči jeden tým vedený koordinátorem namísto odesílání pacienta k různým zdravotníkům, kteří poskytují jednotlivé intervence. Cílem je omezit příznaky psychózy, zlepšit funkční výsledky a zkrátit dlouhodobou neschopnost v kritické fázi onemocnění.

Analyzovaná data

Autoři provedli systematický průzkum literatury v databázích PubMed, PsycINFO, EMBASE a ClinicalTrials.gov publikované do 6. 6. 2017 bez jazykových omezení. Vyhledali randomizované studie, které porovnávaly EIS a obvyklou léčbu. Práce měla 2 koprimární sledované parametry, kterými byly vysazení léčby z jakýchkoliv příčin a nejméně 1 psychiatrická hospitalizace během období léčby. Hodnoceno bylo i dalších 11 parametrů.

Zařazené studie zahrnovaly celkem 2176 pacientů průměrného věku 27,5 roku, z nichž 62,3 % tvořili muži. Průměrná délka trvání studie činila 16,2 měsíce (rozmezí 9–24 měsíců). Průměrné vstupní skóre dle škály BPRS (Brief Psychiatric Rating Scale) převedené na PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale) dosahovalo 72,8, průměrná délka onemocnění (od prvních příznaků do vstupu do studie) byla 159,8 týdne a průměrná doba neléčené psychózy (od prvních příznaků psychózy do nasazení prvního antipsychotika) 79,9 týdne.

Výsledná zjištění

EIS prokázala lepší výsledky než obvyklá péče z hlediska obou koprimárních sledovaných parametrů i všech dalších sledovaných proměnných. U pacientů s EIS byla léčba vysazena významně méně často než u pacientů s obvyklou péčí (21,3 vs. 31,3 %; relativní riziko [RR] 0,70; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,61–0,80; p < 0,001) a významně méně pacientů s EIS podstoupilo nejméně 1 psychiatrickou hospitalizaci (32,3 vs. 42,4 %; RR 0,74; 95% CI 0,61–0,90; p = 0,003).

Ostatní sledované parametry, u nichž bylo dosaženo lepších výsledků při EIS v porovnání s obvyklou péčí, zahrnují podíl pacientů, kteří chodili do školy/do práce, celkovou tíži příznaků, tíži pozitivních příznaků, tíži negativních příznaků, tíži obecných příznaků, tíži příznaků deprese, celkové fungování, podíl relapsů, remisí a zotavení a kvalitu života. Přínos EIS oproti běžné péči byl pozorován po 6, 9­–12 a 18–24 měsících léčby (s výjimkou tíže obecných příznaků a tíže příznaků deprese po 18–24 měsících).

Závěr

Časná intervence vedla u pacientů se schizofrenií v počáteční fázi k významně lepším výsledkům u všech hodnocených parametrů než obvyklá péče. Tyto výsledky hovoří pro podporu a využívání EIS v rané fázi rozvoje schizofrenie.

(zza)

Zdroj: Correll C. U., Galling B., Pawar A. et al. Comparison of early intervention services vs treatment as usual for early-phase psychosis: a systematic review, meta-analysis, and meta-regression. JAMA Psychiatry 2018; 75 (6): 555–565, doi: 10.1001/jamapsychiatry.2018.0623.