Účinek nukleární magnetické rezonanční terapie u pacientů s osteoporózou

Úvod

Osteoporóza je onemocnění charakterizované postupným úbytkem kostní hmoty a poruchami stavby kosti s následným zvýšením její křehkosti, a tím i nárůstem rizika patologických fraktur. Diagnostika se provádí pomocí osteodenzitometrie, přičemž jako nález osteoporózy je interpretováno T-skóre nižší než −2,5 směrodatné odchylky. V současnosti jde o jedno z nejčastějších onemocnění pohybového aparátu u starších jedinců, které výrazným způsobem přispívá ke zvýšení jejich morbidity a mortality.

Vzhledem k neuspokojivým výsledkům současných terapeutických postupů jsou hledány nové modality. Nadějnou metodu představuje nukleární magnetická rezonanční terapie, jež funguje na principu magnetické rezonance. Působení biofyzikální stimulace ovlivňuje buněčné procesy na molekulární úrovni a přispívá ke stimulaci buněčného metabolismu, což se v případě osteoporózy může odrazit v parametru zvýšení kostní denzity a zlepšení kostního metabolismu.

Průběh a výsledky studií

Krpan et al. ve své studii publikované v roce 2015 hodnotili účinek nukleární magnetické rezonanční terapie u 103 pacientů trpících osteoporózou. Průměrný věk zúčastněných činil 68,4 roku, ve zkoumaném vzorku převažovaly ženy (n = 93). Osteoporóza byla u diagnostikována pomocí kostní denzitometrie s výsledkem T-skóre < −2,5 směrodatné odchylky. Všichni pacienti podstoupili terapii biofyzikální stimulací, a to v rámci 1 cyklu, který představoval aplikaci rezonanční terapie po dobu 1 hodiny 10 po sobě následujících dnů.

Hodnoty kostní denzity a kostního metabolismu (osteokalcin, karboxy-terminální telopeptid [CTX]) byly změřeny na počátku studie a poté po 12 měsících. Ve studii bylo pozorováno signifikantní zvýšení kostní denzity a hladiny osteokalcinu, průměrně o 55 %. Hladiny CTX zůstaly po 12 měsících bez signifikantní změny.

V roce 2017 publikovali Krpan et al. další obdobně zaměřenou studii, tentokrát s větším vzorkem pacientů. Zahrnuto do ní bylo 450 pacientů (55 mužů a 395 žen), jejichž průměrný věk činil opět 68,4 roku. Pacienti také podstoupili na počátku sledování jeden cyklus biofyzikální stimulace a následně byli sledováni po dobu 5 let. Primárním cílem studie bylo zjištění počtu utrpěných fraktur v terénu osteoporózy.

V období do 3 měsíců od terapie byly ve vzorku pozorovány 2 fraktury, v období od 3 měsíců do 1 roku žádná fraktura, přičemž toto období by mělo být počáteční dobou nástupu maximálního účinku terapie. V rozmezí 1−2 roků byly pozorovány 2 fraktury a v období více než 2 let od terapie 14 fraktur. Zajímavostí je, že ve sledovaném vzorku utrpělo 11 pacientů závažné poranění pánve způsobené pádem z vlastní výšky, ale i vysokoenergetickým poraněním, a u žádného pacienta nebyla kromě závažného poranění měkkých tkání pozorována fraktura v oblasti pánve.

Závěr

Z výsledků citovaných studií vyplývá, že nukleární magnetická rezonanční terapie příznivě působí na kostní metabolismus a může být důležitou terapeutickou modalitou v léčbě osteoporózy.

(holi)

Zdroje:
1. Krpan D., Stritzinger B., Lukenda I. et al. Non-pharmacological treatment of osteoporosis with nuclear magnetic resonance therapy (MBSTTherapy). Periodicum Biologorum 2015; 117 (1): 161–165.
2. Krpan D., Kullich W. Nuclear magnetic resonance therapy (MBST) in the treatment of osteoporosis. Case report study. Clin Cases Miner Bone Metab 2017; 14 (2): 235–238, doi: 10.11138/ccmbm/2017.14.1.235.