Prevalence karcinomu děložního hrdla v ČR v celosvětovém měřítku

Epidemiologická data o incidenci a mortalitě invazivního karcinomu děložního hrdla v rámci České republiky stále nevycházejí zcela příznivě, zejména v porovnání s ostatními státy Evropské unie.

Celosvětové porovnání

Celosvětově jsou karcinomy děložního hrdla třetím nejčastějším onkologickým onemocněním žen. V příčinách úmrtí na zhoubné nádory jsou pak na čtvrtém místě. Chceme-li porovnávat mezi sebou celé kontinenty, pak máme k dispozici data znázorňující procentuální šanci žen na vyléčení. Nejhůře jsou na tom ženy v Africe, kde mají 33% naději na vyléčení, následují ženy v Asii s 49% pravděpodobností přežití. O něco lépe je na tom Evropa shodně s Jižní Amerikou, kde je šance na vyléčení 54 %, nejlépe pak z celkové statistiky vychází Severní Amerika s 67% možností překonání nemoci.

Evropa

Avšak i na jednotlivých kontinentech najdeme výrazné rozdíly mezi dílčími státy. Evropa není výjimkou. Je zde bohužel stále na první pohled jasně patrný rozdíl mezi zeměmi západní Evropy a postkomunistickými státy, Českou republiku nevyjímaje. Doslova platí, že čím více na východ, tím dostáváme horší statistické výsledky. Pro ilustraci uvádíme např. mortalitu v Rumunsku (59 %), Bulharsku (51 %) a Polsku (55 %) v porovnání s Norskem (33 %), Velkou Británií (38 %), Francií (34 %) a Německem (45 %).

Česká republika

V České republice byla zaznamenána 39% mortalita. Incidence se v současnosti pohybuje mezi 19 a 20/100 000 žen s mortalitou 6,5–7/100 000. V porovnání s našimi východními sousedy jsme na tom tedy docela dobře, avšak v rámci Evropské unie bohužel dosahujeme alarmujících hodnot. Pro lepší představu to znamená, že v České republice je ročně diagnostikováno okolo 1 000 nových karcinomů a každý rok na toto onemocnění umírá téměř 400 žen. Nepovzbudivý je také celkový trend za posledních 30 let, kdy se výsledky výrazně nemění tak, jak bychom předpokládali.

Strategie prevence

Bezesporu naprosto zásadní roli v boji s touto malignitou hraje správně nastavený screening. Nejedná se přitom pouze o správnou organizaci zvaní žen na preventivní kontroly, ale také o samotnou techniku screeningu. Jako nejefektivnější se jeví kombinovaný screening (cytologie a HPV testace), samozřejmě vždy v kontextu konkrétní pacientky. Kvalita a kvantita hodnoticích laboratoří, stejně tak jako vakcinace tvoří rovněž nedílnou součást programu na zlepšení současné situace.

Zdroj: Rob L., et al. Karcinom děložního hrdla v roce 2011 – screening a možnosti prevence. Publikováno 14. 2. 2011 Tempus Medicorum, příloha MediREPORT