Nahrazení latanoprostu bimatoprostem nebo travoprostem v léčbě zvýšeného nitroočního tlaku

Úvod

Primárním cílem konzervativní léčby glaukomu je snížení nitroočního tlaku (NOT). První linii farmakoterapie představují analoga prostaglandinů (PGA), jejichž podávání u většiny pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí (OHT) vede k signifikantnímu snížení NOT. Preferovaná je monoterapie s cílem omezit výskyt nežádoucích účinků léčby a zvýšit compliance pacientů. V případě, že monoterapie některým přípravkem ze skupiny PGA nevede k dosažení cílového NOT, je možné dosáhnout vyšší redukce NOT převedením pacienta na jiný přípravek ze skupiny PGA.

Metodika a průběh studie

Tato multicentrická randomizovaná klinická studie s paralelními skupinami srovnávala bimatoprost 0,03 % s travoprostem 0,004 % jakožto náhradní léčbu u nemocných, u kterých nebylo dosaženo adekvátního snížení NOT monoterapií latanoprostem. Zařazeni byli dospělí pacienti s diagnózou glaukomu nebo oční hypertenze v obou očích, u nichž nebylo dosaženo cílového NOT ani po minimálně 30denní terapii latanoprostem.

Po úvodním vyšetření všichni pacienti pokračovali ještě 2 týdny v léčbě latanoprostem, poté byli randomizováni do 2 skupin v poměru 1 : 1. Jedna skupina užívala bimatoprost 0,03 % v dávce 1 kapka do každého oka každý večer, druhá skupina užívala stejným způsobem travoprost 0,004 %. Kontrolní vyšetření bylo provedeno po 1 a 3 měsících od zahájení náhradní terapie. Randomizační kódy byly generovány počítačem a autorům studie nebylo až do jejího ukončení známo, do které skupiny byli jednotliví pacienti zařazeni.

Primárním výstupem byl průměrný NOT v čase 0, 1 a 3 měsíce od zahájení studie, průměrný denní NOT a změna ve srovnání s hodnotami NOT při zahájení studie. NOT byl měřen pomocí Goldmannova aplanačního tonometru v 9.00 a 16.00 hod. Bezpečnost terapie byla monitorována pomocí biomikroskopického vyšetření štěrbinovou lampou (změny byly hodnoceny na škále 0−3) a sledováním nežádoucích účinků hlášených pacienty.

Výsledky byly statisticky analyzovány pomocí testů ANOVA (analýza rozptylu) a ANCOVA (analýza kovariance).

Výsledky

Do studie bylo zařazeno 266 pacientů, 259 (97,4 %) z nich studii dokončilo. 131 pacientů bylo léčeno bimatoprostem, 135 travoprostem.

V době zahájení studie nebyl pozorován signifikantní rozdíl v hodnotě NOT v jednotlivých časových bodech (v 9.00 a 16.00 hod) nebo v hodnotě denního NOT (bimatoprost: 19,1 mmHg, směrodatná odchylka [SD] 2,8 mmHg; travoprost: 18,9 mmHg, SD 2,7 mmHg; p = 0,473). 

Hodnota denního NOT byla signifikantně nižší u skupiny léčené bimatoprostem ve srovnání se skupinou léčenou travoprostem v čase 1 měsíc (p = 0,009) a 3 měsíce od zahájení léčby (p = 0,024). Celkově došlo ke snížení denního NOT o minimálně 15 % výchozí hodnoty (po léčbě latanoprostem) u 22,0 % pacientů léčených bimatoprostem a 12,1 % pacientů léčených travoprostem (p = 0,033). 

Ve skupině léčené bimatoprostem došlo k průměrnému snížení NOT od zahájení studie o 2,2 mmHg (11,1 %) v čase 9.00 hod a o 2,00 mmHg (10,8 %) v čase 16.00 hod. Ve skupině léčené travoprostem došlo k průměrnému snížení NOT od zahájení studie o 1,5 mmHg (7,7 %) v čase 9.00 hod a o 1,2 mmHg (6,6 %) v čase 16.00 hod.  

Po 3 měsících léčby došlo ke snížení denního tlaku o dalších 2,1 mmHg (95% interval spolehlivosti [CI] 1,7−2,5), tj. o 11,0 % v případě léčby bimatoprostem a o 1,4 mmHg (95% CI 0,9−1,8), tj. o 7,4 % u skupiny léčené travoprostem (p = 0,024). Po 3 měsících léčby bylo u 11,5 % pacientů léčených bimatoprostem a u 16,5 % pacientů léčených travoprostem zaznamenáno zvýšení hyperémie spojivek alespoň o 1 stupeň (hodnoceno lékařem, p = 0,288). Hyperémie byla hodnocena jako nežádoucí účinek léčby u 3,1 % pacientů léčených bimatoprostem a 1,5 % pacientů dostávajících travoprost (p = 0,445).

Shrnutí a závěr

Pacienti s glaukomem nebo oční hypertenzí, u kterých nebylo dosaženo adekvátního snížení NOT po terapii latanoprostem, dosáhli snížení NOT po náhradní léčbě bimatoprostem či travoprostem. Snížení NOT bylo signifikantně výraznější ve skupině léčené bimatoprostem. U malého počtu pacientů (3,1, resp. 1,5 %) došlo po náhradě latanoprostu bimatoprostem či travoprostem k výskytu hyperémie jakožto nežádoucího účinku léčby. 

Tyto výsledky naznačují, že náhradní monoterapie jiným přípravkem ze skupiny PGA může u pacientů s neadekvátním poklesem NOT po léčbě latanoprostem vést k dalšímu snížení NOT. Tento efekt byl v případě bimatoprostu výraznější ve srovnání s travoprostem.

(alz)

Zdroj: Kammer J. A., Katzman B., Ackerman S. L., Hollander D. A. Efficacy and tolerability of bimatoprost versus travoprost in patients previously on latanoprost: a 3-month, randomised, masked-evaluator, multicentre study. Br J Ophthalmol 2010; 94 (1): 74−79, doi: 10.1136/bjo.2009.158071.