Regorafenib a trifluridin/tipiracil: hospitalizace a klinické výsledky léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu

Analýza pravděpodobnosti hospitalizace

Pokud dojde k progresi mCRC po 1. a 2. linii léčby doporučuje nejen Evropská společnost pro lékařskou onkologii (ESMO) inhibitor tyrosinkináz regorafenib nebo cytotoxickou kombinaci trifluridin/tipiracil. Odlišný mechanismus účinku regorafenibu a trifluridin/tipiracilu je spojen také s odlišným profilem toxicity. Při užívání regorafenibu se často dostavují únava a kožní reakce jako palmoplantární erytrodysestezie, zatímco hlavním nežádoucím účinkem (NÚ) trifluridin/tipiracilu je hematotoxicita (hlavně neutropenie).

Odlišný bezpečnostní profil obou látek vedl v onkologické komunitě k určitému zkreslení skutečné snášenlivosti a komplikací léčby. Studie rakouských onkologů proto měla za cíl porovnat snášenlivost regorafenibu a trifluridin/tipiracilu a hodnoceným parametrem byla právě nutnost hospitalizace během léčby.

Analýza dat a výsledky

Retrospektivní studie analyzovala data 93 po sobě následujících pacientů, kteří zahájili terapii regorafenibem nebo trifluridin/tipiracilem jako 3. linii léčby mCRC v době od ledna 2013 do května 2019. 69 osob bylo ve 3. linii léčeno regorafenibem, 24 dostávalo trifluridin/tipiracil. 38 pacientů následně absolvovalo také 4. linii léčby, ve které bylo 7 nemocných léčeno regorafenibem a 31 dostávalo trifluridin/tipiracil. Medián doby trvání terapie činil 64 dní v případě regorafenibu a 82 dní při podávání trifluridin/tipiracilu. Medián OS od začátku 3. linie léčby dosáhl 10,4 měsíce.

Během terapie k došlo k 77 hospitalizacím. Ve 3. linii bylo hospitalizováno jednou nebo vícekrát 48 % pacientů léčených regorafenibem a 42 % pacientů užívajících trifluridin/tipiracil, ve 4. linii léčby to bylo 57 vs. 29 %. Multivariační analýza ukázala, že užívání regorafenibu je významně spojeno se zvýšením rizika hospitalizace (poměr rizik [HR] 1,95; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,07–3,54) oproti trifluridin/tipiracilu. Odpovídající pravděpodobnost hospitalizace činila po 5 týdnech 30 % v rameni s regorafenibem oproti 18 % v rameni s trifluridin/tipiracilem a po 10 týdnech to bylo 41 vs. 28 %. Průměrná délka pobytu v nemocnici se mezi oběma rameny výrazně nelišila.

Gastrointestinální NÚ byly příčinou hospitalizace pouze při podávání regorafenibu (15 % pacientů). Hospitalizace z důvodu infekce, stavů souvisejících s primárním onemocněním nebo dalších NÚ se vyskytly u obou ramen srovnatelně často. Přerušit léčbu u hospitalizovaných pacientů bylo nutné ve 30 % případů v rameni s regorafenibem a 26 % v rameni s trifluridin/tipiracilem.

Hospitalizace významně neovlivnila OS pacientů, ať už těch, kteří podstupovali pouze 3. linii léčby (n = 55; medián OS 5,7 měsíce u nehospitalizovaných [95% CI 3,9–10,5] vs. 5,4 měsíce u hospitalizovaných [95% CI 2,8–9,6]), nebo těch, kteří byli léčeni 3. a následně 4. linií (n = 38; medián OS 12,2 měsíce u nehospitalizovaných [95% CI 10,6–28,8] vs. 18,6 měsíce u hospitalizovaných [95% CI 6,3 až nedosaženo]).

Závěr

Regorafenib je podle zkušenosti z rakouské klinické praxe spojen vyšší pravděpodobností hospitalizace než trifluridin/tipiracil. Bez ohledu na příčinu však pobyt pacientů v nemocnici nejspíš nemá dopad na jejich přežití. S přihlédnutím k závažné gastrointestinální toxicitě během léčby regorafenibem by bylo vhodné zvýšit povědomí o specifických bezpečnostních profilech obou léčiv. Včasným odhalením jejich nežádoucích účinků a rychlým zásahem lze předcházet řadě komplikací i pobytu v nemocnici.

(saz)

Zdroj: Huemer F., Piringer G., Schlintl V. et al. Hospitalizations and clinical outcome in metastatic colorectal cancer during regorafenib or TAS-102 therapy. Cancers 2020; 12 (10): 2812, doi: 10.3390/cancers12102812.