Mechanismus účinku a uplatnění kyseliny valproové a její sodné soli
Kyselina valproová a její sodná sůl patří mezi antiepileptika se širokým spektrem účinku a přísně individuálním dávkováním. Uplatňuje se v terapii epilepsie, ale také bipolární afektivní poruchy a v prevenci záchvatů migrény.
Na neurotransmiterové úrovni působí kyselina valproová a valproát sodný (zde souhrnně označeno jako VPA) zvýšením aktivity γ-aminomáselné kyseliny (GABA), jež představuje hlavní inhibiční neurotransmiter. Inhibuje její degradaci, zvyšuje syntézu a snižuje její celkový obrat. Na tomto mechanismu je založen antiepileptický účinek VPA, tj. snížení excitability neuronů a snížení rizika vzniku epileptického záchvatu. Podle provedených studií provedených na myších se na antiepileptickém účinku VPA podílí rovněž noradrenalin. Antiepileptické vlastnosti jsou dále zesíleny snížením neuronálních hladin glutamátu. Valproát také snižuje glutamátergní neurotransmisi supresí NMDA receptorem řízené excitace a zvýšením koncentrace dopaminu a serotoninu. Blokuje napěťově řízené kalciové a sodíkové kanály, působí na úrovni druhých poslů i transkripčních faktorů a genové exprese.
Množství různých mechanismů účinku vysvětluje nejen velkou šíři antikonvulzivního spektra valproátu, ale i jeho další účinky a použití, jako je například léčba migrény, antipsychotický a náladu stabilizující účinek, analgetické a neuroprotektivní působení. V posledních letech je intenzivně studované také antikancerogenní působení valproátu, který je také inhibitorem histon deacetyláz.
VPA je v současné době jedním z nejčastěji užívaných antiepileptik. Je účinný u primárně generalizovaných epileptických záchvatů, parciálních záchvatů, parciálních záchvatů se sekundární generalizací i speciálních epileptických syndromů, kde jsou přítomné různé typy záchvatů současně. VPA je až na výjimky obvykle dobře tolerován a jeho užívání není spojeno s nežádoucími kognitivně-behaviorálními účinky. Výhodou může být jeho příznivé ovlivnění nálady, agresivity, iritability a impulzivity, pro které je rovněž často využíván v psychiatrii. Nevýhodou je možné teratogenní a hepatotoxické působení, které může komplikovat léčbu. Proto je kontraindikací vážné probíhající onemocnění jater a v roce 2014 zpřísnila Evropská léková agentura (EMA) podmínky používání valproátu u žen. Nemá být používán u dívek, dospívajících dívek, žen ve fertilním věku a těhotných žen. Podání je možné pouze tehdy, pokud je jiná léčba neúčinná nebo není tolerována. Ženy ve fertilním věku musí používat během léčby účinnou antikoncepci, a pokud plánují otěhotnět, měly by být, pokud je to možné, převedeny na vhodnou alternativní léčbu.
Dávkování VPA je přísně individuální. Orientovat se lze podle plazmatických hladin valproátu, rozhodující jsou však klinické ukazatele (ústup záchvatů, míra vedlejších účinků), případně EEG nález. Retardované formy preparátu mohou být s výhodou užívány 1× či 2× denně.
(veri)
Zdroje:
1. Komárek V., Stopková P., Suchopár J. a kol. Acidum valproicum/natrii valproas. Remedia 2006; 16 (1): 14−26.
2. SÚKL. Valproát – Výbor PRAC doporučuje omezit používání u žen a dívek. Dostupné online na: www.sukl.cz/valproat-vybor-prac-doporucuje-omezit-pouzivani-u-zen-a?highlightWords=valproat
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.