Zhoršuje potravinová alergie projevy atopického ekzému?

Mnozí pacienti trpí současně potravinovou alergií a atopickým ekzémem. Kromě typických okamžitých reakci po požití dané potraviny (otok rtů, někdy obličeje, kopřivka, zvracení, bolesti břicha, průjem) u nich může docházet i ke zhoršování ekzému. Stává se to nejčastěji u malých dětí, zejména po požití vajec a kravského mléka, pokud jsou na ně pacienti senzibilizováni.

U starších dětí a dospělých jsou obdobné reakce častější po kontaktu s inhalačními alergeny a potravinami, které mají alergeny zkříženě reagující s pylovými. V mnoha klinických studiích bylo potvrzeno, že téměř u poloviny dětí s atopickým ekzémem dochází ke zhoršování kožních projevů po požití některých potravin, na které jsou alergické.

Adolescenti a dospělí jsou na tom obdobně, ale reagují spíše na potraviny zkříženě reagující s pyly než na „klasické“ potravinové alergeny, jako jsou vejce a mléko. Zhoršení ekzému po požití určitých potravin nesmí být lékaři a pacienty ani podceňováno, ani přeceňováno. Na jedné straně může být potravinová alergie příčinou chronického nelepšícího se ekzému, na druhé straně mohou zbytečné diety pacienta poškodit tím, že vedou k podvýživě a nedostatku některých důležitých živin.

Cílem tohoto sdělení je upozornit na úlohu potravinové alergie u atopického ekzému a vypracovat jednotné doporučení pro její testování. Vyšetření musí být velmi detailní. Začíná pečlivou anamnézou, pokračuje zhodnocením stupně senzibilizace laboratorním stanovením specifického IgE v séru a provedením kožních alergologických testů na okamžitou přecitlivělost proti potravinám – prick testů. Testy na oddálenou přecitlivělost – epikutánní testy – mohou k diagnóze také přispět, nenahradí však klinický průkaz expozičním testem.

Při provedení expozičního testu je kladen důraz na pečlivé zhodnocení stavu kůže před podáním potraviny a 24 hodin po jejím podání. Musí být provedeno podle standardizovaného skórovacího systému pro pacienty s atopickým ekzémem – SCORAD. Pokud je reakce za 24 hodin negativní, pokračuje se v podávání potraviny po dobu dalších šesti dní a pacient si vede přesné záznamy o stavu kůže i jiných případných příznacích.

Další potravinu můžeme testovat až po úplném návratu kožního nálezu do výchozího stavu, který byl zaznamenán před testem. Při testu je pochopitelně nutné, aby až do jeho ukončení ani pacient, ani lékař nevěděli, je li podávána potravina, nebo placebo. Probíhá tedy dvojitě zaslepeně. Teprve takový test je klinickým průkazem alergie na sledovanou potravinu. Při jeho pozitivitě je doporučována dieta na 12–24 měsíců a poté je stav znovu přehodnocen. Zabrání se tak zbytečně dlouhému dodržování diet, které někdy mohou pacienta i poškodit a přivést k malnutrici.

(van)

Zdroj: Werfel T, a spol. Allergy 2007;62.