Význam stanovení specifického IgE v séru pro diagnozu okamžité přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika

Alergické reakce na betalaktamová antibiotika patří k nejčastějším polékovým alergickým reakcím. Mohou pacienta ohrozit i na životě, a proto je nutno diagnózu přesně stanovit a určit, zda se opravdu jednalo o alergickou reakci a na který lék.

Okamžité reakce, probíhající většinou do několika minut až do hodiny, jsou způsobeny IgE protilátkami namířenými proti danému léčivu. Lze je stanovit laboratorně v krvi nebo kožními alergologickými prick testy. Citlivost ani jedné z metod ale není stoprocentní, takže je k definitivnímu potvrzení diagnózy někdy nutný expoziční test, tedy podání podezřelého léku a sledování reakce pacienta.

Expoziční text se pochopitelně odehrává za pečlivé kontroly lékařem v nemocnici. Protože ale hrozí reakce příliš závažná, je expoziční test velmi nebezpečný. Proto je lépe provést pouze laboratorní stanovení, které je poměrně jednoduché, neboť je při něm pacient zatížen pouze odběrem krve a nehrozí nebezpečná reakce. Význam laboratorního testu pro stanovení diagnózy alergie na betalaktamová antibiotika však není zcela ujasněn a někteří odborníci jej při stanovení této diagnózy vůbec neberou v úvahu.

Cílem popisované studie bylo určit význam laboratorního stanovení specifického IgE pro diagnostiku okamžité alergické reakce na betalaktamová antibiotika. Autoři použili k laboratornímu stanovení specifických IgE protilátek proti betalaktamovým antibiotikům dvě podobné metody. První byla komerčně dodávaná metoda CAP-FEIA, druhý byl vlastními prostředky sestavený test na podobném principu – RAST.

Lékaři vyšetřili celkem 45 pacientů, kteří měli okamžitou reakci po podání betalaktamového antibiotika. Podle dalších výsledků pak došlo k rozdělení pacientů do tří skupin. První skupina zahrnovala pacienty s negativním kožním testem a pozitivním expozičním testem. Ve druhé byli pacienti s pozitivním kožním i expozičním testem. Poslední skupina byla kontrolní a tvořili ji pacienti s negativním kožním i expozičním testem.

Výsledky ukázaly, že specificita CAP-FEIA testu byla 83–100 %, a RAST testu 66–83 %. Senzitivita CAP-FEIA testu byla 0–25 %, RAST testu 42–75 %. Senzitivita je definována jako pravděpodobnost, že test bude pozitivní u nemocných. Specificita je definována jako pravděpodobnost, že test je negativní u osob bez nemoci. V diskusi autoři rozebírají možné příčiny takových výsledků. Uvádějí například možnost, že všechny okamžité reakce nemusí být nutně IgE mediované. Komentují také různé metodologické laboratorní postupy použité v obou testech.

V závěru autoři doporučují použít laboratorní stanovení specifického IgE pouze v případech, kdy by expoziční test mohl vyvolat závažnou celkovou reakci. Je-li výsledek pozitivní, je alergie potvrzena na 66–100 % podle použité metody. Je li však výsledek negativní, ještě to zdaleka neznamená, že pacient nemá na dané léčivo okamžitou přecitlivělost. Pro zpřesnění a větší bezpečnost diagnostiky alergie na betalaktamy je nutné vyvinout preciznější laboratorní metody než ty, které máme dosud k dispozici.

(van)

Zdroj: Fontaine C, a spol. Allergy 2007;62.