Ukazatele předpovídající úspěch léčby inhalačními kortikoidy nebo antileukotrieny u dětských astmatiků
Děti s lehkým, středně těžkým nebo těžkým astmatem jsou vždy kromě úlevové léčby bronchodilatačními léky (nejčastěji beta-2 mimetiky) léčeny protizánětlivými inhalačními léky, určenými pro dlouhodobou udržovací léčbu.
U lehkého a středně těžkého astmatu byla u 5–12letých dětí srovnávána léčba inhalačními kortikosteroidy (IKS) s inhalačním nedocromilem po dobu 4–6 let. I když žádná z těchto léčebných možností nevedla k dlouhodobému zlepšení funkce plic, byla léčba IKS účinnější při ovlivnění bronchiální hyperreaktivity a pacienti měli méně příznaků.
Po ukončení této studie byly na trh uvedeny antileukotrieny. Jsou určené rovněž k preventivní dlouhodobé léčbě méně závažných forem astmatu nebo ke kombinaci s IKS a dalšími léky u těžkých astmatiků. Lékaři tak stojí u každého pacienta před otázkou, jaká léčba je pro něj nejvhodnější. Na rozdíl od IKS jsou vedlejší účinky antileukotrienů minimální. Jejich účinnost ale nemusí být u každého pacienta dostatečná. V rozhodování o léčbě hraje roli i způsob podání léku.
Skupina amerických lékařů se pokusila najít ukazatele, které u dětských pacientů předurčují dobrou odpověď na jednotlivé typy léků. U dětských astmatiků ve věku průměrně 9,6 roku zkoumali odezvu na jednotlivé typy léků. V rámci studie byl podáván dvakrát denně IKS – flutikazon – nebo jednou denně antileukotrien – montelukast.
Jednalo se o lehké až středně těžké astma, 78 % dětí mělo prokázánu senzibilizaci na vzdušné alergeny a u poloviny dětí měl někdo z rodičů astma. Faktory, které určovaly lepší odezvu na léčbu IKS, byly: astma u rodičů, zvýšené hodnoty vydechovaného NO, předchozí léčba IKS a vyšší stupeň bronchiální hyperreaktivity.
(van)
Zdroj: Knuffman, J. E. a spol., J Allergy Clin Immunol, 2009, 123, 411–416.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
