Snížení obsahu soli v dietě zlepšuje funkci plic u pozátěžového astmatu
Námahou provokované astma se vyskytuje u 90 % astmatiků, u 35–40 % pacientů s alergickou rýmou a u 12–15 % lidí z celé populace. Mezi vrcholovými sportovci je pozátěžové astma udáváno u 18–26 % zimních olympijských sportovců, u 50 % běžkařů a také u 50 % letních olympioniků.
Při fyzické zátěži dochází u postižených jedinců během zátěže a hlavně po jejím skončení ke zúžení průdušek. Při funkčním vyšetření plic se to projeví poklesem jednovteřinové vitální kapacity (FEV1) o více než 10 % (parametr udává průchodnost dýchacích cest). Příčinou zúžení průdušek po zátěži je nejspíše usilovné dýchání chladného a suchého vzduchu. Dochází přitom ke změnám tekutiny lemující průdušky. Buňky sliznice dýchacích cest jsou podrážděny k vyšší tvorbě hlenu a hladké svaly se stahují a zužují průsvit průdušek. Situace je horší v chladném suchém počasí v zimě.
Epidemiologické studie v minulosti naznačily, že situace může být zhoršována konzumací vyššího množství soli. Cílem výzkumu amerických autorů bylo prokázat vliv množství soli ve stravě na funkci plic u pacientů s pozátěžovým astmatem. Studie se zúčastnilo 8 pacientů s pozátěžovým astmatem a 8 zdravých jedinců. Postupně dostávali dietu s normálním, nízkým a vysokým obsahem soli tak, aby nikdo nevěděl, kterou dietu kdo zrovna dostává.
Po týdnu každé diety podstoupili všichni účastníci funkční vyšetření plic v klidu a po zátěži. Dieta neovlivnila u žádného pacienta plicní funkci před zátěží, u zdravých jedinců ani po zátěži. Dieta s nízkým obsahem soli vedla u pacientů k pozátěžovému snížení funkce plic měřené jednovteřinovou vitální kapacitou o 14 ± 6 %, při dietě s normálním obsahem soli poklesl po zátěži tento parametr o 20 ± 7 % a při dietě s vysokým obsahem soli o 24 ± 6 %.
Podobných výsledků bylo dosaženo i při měření některých dalších parametrů plicních funkcí. I když málo slaná dieta nenormalizovala funkci plic, vedla k jejímu statisticky významnému zlepšení ve srovnání s dalšími dvěma dietami. Tyto výsledky ukazují, že méně solit není prospěšné jen kvůli krevnímu tlaku, ale i kvůli zlepšení funkce plic, pokud trpíte pozátěžovým astmatem.
(van)
Zdroj: Gotshall, R. W. a spol., Med. Sci. Sports. Exerc., 2000, 11, 1815–1819.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
