Rozpoznání rizika rozvoje astmatu u kojenců a batolat
Opakované epizody hvízdavé dušnosti jsou v kojeneckém a batolecím věku běžné a prodělá je polovina dětí v prvním roce věku. Diagnóza astmatu je v tomto věku nejistá a pouze 40 % z těchto dětí později splní její kriteria. Předpověď zvýšeného rizika rozvoje astmatu je u pacientů této věkové skupiny velmi obtížná.
Klinické projevy svědčící pro astma zahrnují u těchto pacientů opakované stavy hvízdavého dechu, hvízdání při vyšetření lékařem, kašel, který se zhoršuje v noci a po námaze. Příznaky se většinou zhoršují při změnách počasí, při virových infekcích, při kontaktu s alergeny a dráždivými látkami nebo při silných emocích.
Za hlavní rizikové faktory jsou považovány astma u rodičů a u pacienta lékařem diagnostikovaný atopický ekzém. K méně významným faktorům patří také alergická senzibilizace na mléko, vejce a buráky nebo lékařem diagnostikovaná alergická rýma, hvízdání mimo respirační infekce, eozinofilie v periferní krvi nad 4 %. Děti, které mají pozitivní jedno z prvních dvou kritérií nebo 2–3 z méně významných kritérií, mají 4,3–9,8krát vyšší riziko přetrvávání astmatu i ve školním věku. Celkem 76 % dětí splňujících tato kritéria má později astma, 95 % z těch, kteří je nesplňují, astma nemá.
Léčba opakovaných závažných stavů hvízdavé dušnosti v útlém věku je vedena většinou bez ohledu na to, zda je vysoké, či nízké riziko astmatu. Jako úlevové léky jsou podávána inhalační β-2 mimetika, jako léčba dlouhodobá, udržovací, jsou podávány inhalační kortikoidy nebo celkově podávané antileukotrieny. Teprve vývoj v čase ukáže, zda se jedná o astma, nebo ne a zda bude další léčba nutná.
(van)
Zdroj: The Journal of Allergy and Clinical Immunology, Volume 126, Issue 2: 417–422, august 2010
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
