Rezidua tabákového kouře prokázána v krvi pasivních kuřáků
Nekuřáci, kteří vdechují tabákový kouř například z hořící cigarety kolegy nebo rodinného příslušníka, mají v krvi detekovatelné hodnoty kotininu, jednoho z biodegradačních produktů nikotinu.
Nekuřáci, kteří vdechují tabákový kouř například z hořící cigarety kolegy nebo rodinného příslušníka, mají v krvi detekovatelné hodnoty kotininu, jednoho z biodegradačních produktů nikotinu. Prokázala to studie provedená v roce 2004 v rámci New York City Health and Nutrition Examination Survey. Podrobné výsledky studie byly publikovány v časopise Nicotine and Tobacco Research.
Do studie bylo zahrnuto 1 999 newyorských občanů-nekuřáků ve věku dvaceti let a vyšším. U 1 767 účastníků studie byla provedena analýza krevních vzorků se zaměřením na hladinu kotininu. Je-li jeho hladina u nekuřáka vyšší než 0,05 mg/ml, dokazuje to expozici tabákovému kouři. U aktivních kuřáků překračuje kotinin v krvi koncentraci 10 ng/ml. Kotinin sám o sobě není toxický, ale jeho přítomnost v krvi je dokladem inhalace tabákového kouře.
Bylo zjištěno, že padesát sedm procent testovaných účastníků studie mělo zvýšené hladiny kotininu. Ve vyšší míře (v 69 % případů) byl kotinin zvýšen u asijské populace. Bližší analýza ukázala, že asijští Američané, především Číňané, jsou v domácím prostředí vystaveni tabákovému kouři častěji než jiná etnika.
Detekce krevních hodnot kotininu dosud nebyla v rámci studií pasivního kuřáctví prováděna. Není proto možné například odvodit, zda jsou zjištěné hodnoty kotininu zvýšeny trvale, nebo dočasně, nicméně jedná se o objektivní průkaz vystavení organismu tabákovému kouři.
Vědci upozorňují, že nekuřáci žijící ve společné domácnosti s kuřáky mají vyšší riziko vzniku rakoviny a onemocnění srdce. Děti pasivních kuřaček se častěji rodí předčasně a/nebo s nízkou porodní hmotností. U kojenců-pasivních kuřáků dochází častěji k náhlému úmrtí v rámci syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). Mezi dětmi-pasivními kuřáky je vyšší nemocnost zahrnující především onemocnění středouší a astma. Navíc děti kuřáků mají vyšší riziko, že se také stanou kuřáky.
(zak)
Zdroj: Jennifer A. Ellis, Charon Gwynn, Renu K. Garg, Robyn Philburn, Kenneth M. Aldous, Sarah B. Perl, Lorna Thorpe and Thomas R. Frieden: Secondhand smoke exposure among nonsmokers nationally and in New York City. Nicotine & Tobacco Research, publikováno on-line 7. 4. 2009. DOI:10.1093/ntr/ntp021
Článek byl uveřejněn v sekci pro odborníky webu www.Odvykani-koureni.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.