Psí modely astmatu a CHOPN
Psi jsou v hojné míře používáni jako zvířecí model pro výzkum astmatu a chronické plicní obstrukční nemoci. O průběhu těchto nemocí u psů bylo již nashromážděno mnoho poznatků.
Psi jsou v hojné míře používáni jako zvířecí model pro výzkum astmatu a chronické plicní obstrukční nemoci. O průběhu těchto nemocí u psů bylo již nashromážděno mnoho poznatků. Patogeneze obou nemocí je u psů stejná jako u lidí. I u psů se může objevit alergie. Nejčastěji je to atopický ekzém. Spontánní vznik astmatu není u psů tak častý jako u lidí. Pro výzkumné účely je proto nutné psy uměle senzibilizovat.
Plemeno bíglů je náchylné k rozvoji alergie, pokud jsou štěňata senzibilizována ihned po narození intraperitoneálně alergenem pylu ambrozie. Alergie potom přetrvává dlouhou dobu a má všechny rysy lidské IgE mediované alergie. Takto vzniklé astma má stejnou patogenezi jako lidské alergické astma a také léčba je stejná.
Modelem pozátěžového bronchospazmu jsou aljašští saňoví psi. Během závodů urazí dlouhé úseky ve vysokém tempu s maximální hyperventilací mrazivého a suchého vzduchu. Změny v jejich průduškách jsou při bronchoskopickém a histologickém vyšetření stejné jako u elitních atletů s obdobnou zátěží. Další možností, jak vyvolat astma u psů, je opakovaná inhalace ozonu.
Také pro CHOPN jsou psi ideálním modelem. Změny stejné jako u lidí lze vyvolat i u psů. Dlouhodobá inhalace kouře poškozuje psí plíce stejně jako lidské. Dlouhodobá inhalace oxidů síry vyvolá podobné změny. Další možností je inhalace proteolytických enzymů, například papainu. U psů po těchto zásazích dochází k postupnému rozvoji emfyzému a chronické bronchitidy. Spontánní rozvoj obou nemocí je u psů také pozorován. Je to patrně důsledek přirozené expozice uvedeným škodlivinám.
Vyšetřovací možnosti jsou u psů velmi dobré, jsou propracovány techniky vyšetření funkce plic a také bronchoskopie. Vzhledem k velikosti jsou tyto metody u psů prováděny podobně jako u nespolupracujících dětí. Účinnost léků je opět srovnatelná při psím i lidském onemocnění. Otázkou je etika takového výzkumu na zvířatech. Částečnou omluvou pro prováděné pokusy může být pouze to, že léky takto zkoušené jsou vhodné i pro léčbu psů s těmito chorobami, které u nich vzniknou spontánně.
(van)
Zdroj: Pharmacol Therapeutics. 2008; 21: 731–742.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
