Observační studie porovnávající účinnost intranazálního mometazonfuroátu s orálním antihistaminikem při léčbě rýmy a astmatu

Neléčená alergická rýma znesnadňuje léčbu astmatu. Pacienti trpící současně rýmou a astmatem jsou častěji hospitalizováni a častěji vyžadují urgentní lékařské ošetření pro astma než pacienti, kteří trpí pouze samotným astmatem. Téměř polovina pacientů s alergickou rýmou a alergií na zvířata a roztoče trpí astmatem vyvolaným těmi samými alergeny. Přibližně 10–40 % pacientů s alergickou rýmou má současně astma a u těch, kteří astma nemají, je častější bronchiální hyperreaktivita.

Naopak selektivní provokace bronchiální sliznice vede i k reakci sliznice nosní. V současnosti je tak obecně přijímána teorie spojitosti a vzájemné provázanosti imunitních alergických reakcí v dýchacích cestách. Při léčbě astmatu je proto kladen důraz na současnou léčbu alergické rýmy.

Britští lékaři srovnávali u pacientů s alergickou rýmou doprovázející astma účinnost léčby intranazálními kortikoidy (mometazonfuroát) nebo celkově podávanými antihistaminiky. Retrospektivně hodnotili údaje od 395 astmatiků, kterým byl k léčbě alergické rýmy předepsán mometazonfuroát, a 790 astmatiků, kterým bylo předepsáno antihistaminikum celkově.

Úspěšnost kompenzace astmatu a alergické rýmy byla statisticky významně vyšší ve skupině léčené mometazonem v porovnání se skupinou pacientů léčených celkově podávaným antihistaminikem. Výsledky studie potvrzují doporučení odborných společností o prospěšnosti současné léčby alergické rýmy pro léčbu astmatu a prokazují lepší účinnost nazálních kortikoidů v porovnání s celkovými antihistaminiky.

(van)

Zdroj: Price, D. et al.: Observational study comparing intranasal mometasone furoate with oral antihistamines for rhinitis and asthma. Primary Care Resp. Journ. 2010, publikováno online před tiskem 22. června 2010. DOI: 10.4104/pcrj.2010.00040