Druhotný účinek mometazonu a desloratadinu na přežívání eozinofilů a sekreci cytokinů z epiteliálních buněk

Ačkoliv antihistaminika a topické kortikosteroidy jsou v kombinaci využívány k léčbě alergické rinitidy, jejich druhotný účinek nebyl dosud demonstrován. Cílem jedné z aktuálních studií bylo vyšetřit protizánětlivý účinek mometazonu a desloratadinu na sekreci cytokinu a sICAM-1 epiteliálními buňkami a také na přežití eozinofilů stimulovaných sekrety lidských epiteliálních buněk z nosní sliznice a polypů.

Epiteliální buňky získané z nosní sliznice a polypů byly tedy stimulovány 10% fetálním bovinním sérem v přítomnosti mometazonu s desloratadinem nebo bez něj. Koncentrace cytokinu a sICAM-1 v supernatantu byly měřeny metodou ELISA. Periferní krevní eozinofily byly inkubovány během čtyř dnů se sekrety epiteliálních buněk s mometazonem a/nebo desloratadinem a jejich přežití bylo hodnoceno pomocí trypanové modři. Výsledky pak byly vyjádřeny v procentech ve srovnání s kontrolami.

Fetální bovinní sérum stimulovalo sekreci IL-6, IL-8, GM-CSF a sICAM-1. V epiteliálních buňkách sliznice a polypů mometazon tuto indukovanou sekreci inhiboval, zatímco desloratadin inhiboval IL-6 a IL-8. Kombinace desloratadinu a mometazonu redukovala sekreci IL-6 (48 ± 11 %) ve větší míře než mometazon samotný (68 ± 10 %), a to ve srovnání s kontrolami (100 %).

Sekrece epiteliálních buněk vedla k přežití eozinofilů ode dne 1 do dne 4 a tento účinek byl inhibován mometazonem. Den čtvrtý pak kombinace mometazonu a desloratadinu vyvolala zvýšenou inhibici přežívání eozinofilů indukovaného buněčnou sekrecí (27 ± 5 %) oproti samotnému mometazonu (44 ± 7 %) nebo desloratadinu (46 ± 7 %).

Tyto výsledky tedy ukazují, že kombinace desloratadinu a mometazonu má větší protizánětlivý efekt na in vitro modelech eozinofilního zánětu než tytéž léky samotné.

(pes)

Zdroj: Mullol J. et al.: Mometasone and desloratadine additive effect on eosinophil survival and cytokine secretion from epithelial cells. Respir Res. 2011 Feb 27; 12: 23.