Časná nutriční intervence v těhotenství a u kojenců a její vliv na rozvoj alergie
Vzhledem k rostoucímu výskytu alergií se v posledních desítkách let intenzivně hledala opatření k prevenci alergie. Jedním z faktorů, které rozvoj alergie ovlivňují, je i výživa.
Vzhledem k rostoucímu výskytu alergií se v posledních desítkách let intenzivně hledala opatření k prevenci alergie. Jedním z faktorů, které rozvoj alergie ovlivňují, je i výživa. Předpokládalo se, že dieta matky v těhotenství a v době kojení může mít na budoucí alergii dítěte vliv. Rozsáhlé studie však tento předpoklad vyvrátily, a nyní jsou tedy tato opatření považována za neúčinná a zbytečná.
Co je tedy prokazatelně doloženo a co doporučuje Americká akademie pediatrie? Doporučení se týkají zejména dětí, které mají zvýšené riziko rozvoje alergie. Jsou to děti, jejichž nejméně jeden příbuzný – rodič nebo sourozenec – jsou alergici.
Kojení minimálně do 4 měsíců věku je ochrání nebo oddálí projevy atopického ekzému, alergie na kravské mléko a hvízdání během časného dětství. Pokud dítě není kojeno, má určitý ochranný vliv výživa hypoantigenním mlékem s hydrolyzovanou kravskou bílkovinou. Platí to především pro ochranu před atopickým ekzémem. Podle některých studií ale nejsou všechna hypoalergenní mléka účinná stejně. Ochranný vliv nemá výživa sójovým mlékem.
Oddálení zavedení dalších potravin do stravy dále než po 6. měsíci nemá žádný ochranný vliv. Po 6. měsíci věku nemá již na rozvoj alergie vliv žádné dietní opatření a i děti v riziku rozvoje alergie mohou již dostávat běžnou kojeneckou stravu, stejně jako děti nerizikové, a rozvoj alergie to u nich nijak negativně neovlivní. Platí to i o vysoce alergizujících potravinách, jako jsou ryby, vejce a potraviny obsahující bílkovinu z arašídů. Ani oddálení jejich zavedení do stravy není v prevenci alergií prokazatelně účinné, a mohou tedy být podávány již po 6. měsíci věku.
Uvedená opatření platí pouze pro prevenci alergií; pokud se alergie již manifestuje, je pochopitelně nutné se vyvolávajícím potravinám vyhýbat.
(van)
Zdroj: Geer, F. a spol., Pediatrics, 2008, 121, 183–191
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.