Alergická onemocnění nosu a účinnost a bezpečnost mometazonfuroátu

Rýmu můžeme rozdělit na několik forem: alergická, infekční a nonalergická, noninfekční. Alergická rýma je rozdělována na intermitentní a perzistující. Podkladem obou forem je alergický zánět, který často vede k větší náchylnosti k infekcím. Proto je alergická rýma často provázena infekční rinosinusitidou. K dalším častým přidruženým onemocněním patří zánět spojivek, záněty středouší a astma.

Při léčbě alergické rýmy patří topické nosní kortikosteroidy k druhé nejčastěji užívané lékové skupině, hned za celkově podávanými antihistaminiky. Užíváme je v léčbě středně silné a silné perzistující alergické rýmy buď samotné, nebo v kombinaci s antihistaminiky. Léčbu jimi zahajujeme zejména u pacientů s převahou nosní obstrukce.

Jedním z nejmodernějších a nejbezpečnějších topických nosních steroidů je mometazonfuroát. Tlumí jak časnou, tak pozdní fázi alergického zánětu, má vysokou afinitu ke glukokortikoidnímu receptoru a rychlý nástup účinku – do 5 až 7 hodin po podání. Trvání účinku 24 hodin umožňuje podávání jednou denně. Je účinný i při léčbě nosní polypózy u dospělých.

Ani při dlouhodobém podávání nemá nežádoucí vedlejší účinky na nosní sliznici, naopak její strukturu normalizuje. Systémová dostupnost je vzhledem k úplnému metabolismu po prvním průchodu játry minimální a ani při podávání 20násobně vyšších dávek, než jsou doporučené, nebylo prokázáno snížení hladin plazmatického kortizonu. Podávání u dětí po dobu 1 roku nevedlo ke zpomalení růstu.

Nejčastějšími vedlejšími účinky jsou bolesti hlavy, epistaxe, virová infekce a kašel. V USA je tento lék vzhledem k jeho bezpečnosti a účinnosti povoleno podávat dětem od 2 let věku, v Evropě je to od 3 a v některých zemích od 6 let věku.

(van)

Zdroj: Van Drunen C a spol, Allergy, 2005; 60, suppl 80, 5–19.