Mění emicizumab běžnou klinickou praxi?
S narůstajícím počtem pacientů s hemofilií A léčených emicizumabem se nabízí otázka, zda jeho používání nějakým způsobem mění zažitou klinickou praxi. Tým amerických autorek hledal odpovědi na základě dotazníkového průzkumu mezi ošetřujícími lékaři těchto pacientů. Výsledná zjištění byla prezentována na 13. výročním kongresu EAHAD, jenž proběhl začátkem února v nizozemském Haagu.
Dotazníkové šetření
V USA bylo provedeno dotazníkové šetření. Průzkum byl proveden cestou online dotazníku, jehož zodpovězení trvalo cca 30 minut. Účastnilo se jej 50 hematologů z celkem 20 center, ve kterých jsou léčeni jak dospělí pacienti, tak i děti s hemofilií A (HA) s inhibitorem FVIII i bez něj. Potřebná byla alespoň 2letá zkušenost s podáváním emicizumabu a současně aspoň 3 pacienti za měsíc s nasazenou terapií emicizumabem, které tento odborník kontroluje.
Získané poznatky
Většina léčených pacientů měla těžkou formu HA, většina z nich neměla inhibitor a byla již dříve léčena jinými léčivy. Nejčastěji udávanými důvody pro zahájení léčby emicizumabem byly přítomnost inhibitoru u nemocných a velká zátěž pro pacienty spojená s předchozí léčbou (16 % respondentů).
Na otázku, zda se péče o pacienty s HA léčené emicizumabem liší od ostatních hemofiliků, odpovědělo 58 % negativně. Nicméně lékaři zároveň uváděli méně časté testování aktivity FVIII a přítomnosti inhibitoru u pacientů, kteří dostávali emicizumab.
Pouze 34 % respondentů uvedlo, že ve své klinické praxi změnili doporučení pro zvládání průlomového krvácení. Většina z nich ovšem doporučila nemocným, aby v případě obtíží kontaktovali své hemofilické centrum. Téměř polovina respondentů (42 %) doporučila svým pacientům, aby doma měli 3−4 dávky koncentrátu FVIII či bypassového přípravku ke zvládání průlomového krvácení. Většina své pacienty poučila, co mají dělat v případě opomenutí aplikace dávky emicizumabu.
40 % lékařů udalo přibližně stejnou a 50 % lepší či signifikantně lepší adherenci nemocných k předepsané léčbě po převedení na emicizumab.
Podle 84 % respondentů zůstala míra fyzické aktivity nemocných s HA po převedení na emicizumab stejná nebo se zvýšila. 48 % doporučilo svým pacientům po převedení na emicizumab postupně navyšovat fyzickou aktivitu.
Více než polovina zúčastněných specialistů již v době dotazníkového průzkumu léčila nemocné s HA na emicizumabu imunotoleranční léčbou (22 %) nebo o ní u svého pacienta přemýšlela (38 %). Z těch, kteří imunotoleranční léčbu zahájili, většina udávala používání nižších dávek FVIII a zkrácení doby imunotolerance oproti předchozí zkušenosti.
22 % (11/50) respondentů udalo, že jejich pacienti absolvovali při léčbě emicizumabem nějaký operační výkon. 10 z těchto 11 lékařů před takovým výkonem podalo profylaxi s jiným hemostatickým přípravkem kvůli obavám z vysokého rizika krvácení.
Závěr
Většina dotazovaných specialistů uvedla, že standard péče o hemofiliky léčené emicizumabem se nemění. S narůstajícím množstvím lékařů podávajících svým pacientům emicizumab je ovšem velmi potřebné věnovat se signálům měnící se klinické praxe.
(eza)
Zdroj: Owens W. E., Patel A. M., Poulos K. et al. A survey of hematologists in The United States to understand disease management of patients with hemophilia A (PwHA) treated with emicizumab (Emi). Poster 205. 13th annual congress of European Association for Haemophilia and Allied Disorders, Haag, 5.−7. února 2020.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
