Kongres ESMO v Barceloně: Co je nového v terapii karcinomu prsu?

Imunoterapie HER2⁺ karcinomů

Velká pozornost se v současnosti věnuje výzkumu imunoterapie karcinomu prsu. Zatímco u metastatického triple-negativního karcinomu prsu se přidání atezolizumabu k chemoterapii osvědčilo a prodloužilo dobu přežití bez progrese onemocnění (PFS), u jiných subtypů karcinomu se mohou výsledky přidání imunoterapie k léčbě lišit. Ve studii KATE2 byl pacientkám s pokročilým HER2⁺ karcinomem prsu podáván trastuzumab emtansin v kombinaci s atezolizumabem nebo placebem.

Výzkumný tým již dříve přinesl informaci o tom, že tato kombinace nepřináší benefit v podobě delší PFS, a tento výsledek potvrdila aktuálně prezentovaná data o celkovém přežití (OS). Během mediánu sledování 18,2 měsíce (placebo, 69 pacientek) a 19,5 měsíce (atezolizumab, 133 pacientek) zatím došlo k 52 úmrtím a mediánu OS nebylo dosaženo. Jednoleté přežití bylo podobné v obou skupinách (89 %). V podskupině pacientek s pozitivitou exprese PD-L1 byla míra 1letého přežití vyšší při nasazení imunoterapie (94,3 vs. 87,9 %). 

Riziko kardiotoxicity trastuzumabu v běžné praxi

Standardem léčby HER2⁺ karcinomů jsou anti-HER2 monoklonální protilátky. Jejich podávání však může doprovázet kardiotoxicita, přičemž v klinických studiích se ne vždy podaří zachytit dostatečně rozmanité spektrum pacientek s různými komorbiditami a odhadnout tak reálné riziko tohoto nežádoucího účinku. Italští farmakoepidemiologové se zaměřili na dlouhodobé sledování rizika kardiotoxicity trastuzumabu. Svou analýzu zacílili na výskyt symptomatického srdečního selhání a kardiomyopatie (SCE).

Pro účely porovnání bylo k 2809 pacientkám léčeným trastuzumabem přiřazeno 5618 pacientek-kontrol léčených pouze chemoterapií. Za sledované období 5‒8 let prodělalo 1 SCE 1,8 % pacientek léčených trastuzumabem a 0,26 % kontrol. Jednoleté kumulativní riziko SCE činilo 0,96 % u pacientek léčených a 0,16 % u neléčených trastuzumabem. Čtvrtina příhod se odehrála během prvních 6 měsíců léčby. Vyšší riziko bylo zaznamenáno u žen starších 70 let. Symptomatické příhody jsou tedy v reálné praxi poměrně vzácné, vyskytují se spíše v době po zahájení léčby a časem odeznívají. Autoři tak přemýšlejí také nad tím, jak dlouho je nezbytné srdeční funkce u pacientek dříve léčených trastuzumabem vyšetřovat.

Kombinace hormonální terapie a cílené léčby u starších pacientek

Velká metaanalýza klinických studií se zaměřila na léčbu starších žen s karcinomem prsu. Jednalo se o pacientky s HER2^–/ER⁺ karcinomem starší 65 let a cílem analýzy bylo popsat přínos inhibitorů cyklin-dependentních kináz CDK4/6 a jiných cílených léčiv přidaných k hormonální léčbě.

Analyzována byla data z 8 klinických studií. Příznivý efekt se potvrdil u inhibitorů CDK4/6 – jejich přídavek k hormonální léčbě prodloužil PFS a míra prodloužení nebyla závislá na věku pacientek. Naopak se nepotvrdil přínos přidání antiangiogenně působícího bevacizumabu ani temsirolimu.

O čem svědčí přítomnost imunitních buněk ve vzorku nádoru?

Zastoupení nenádorových buněk v nádorovém stromatu se ukazuje jako velmi významný jev jak z pohledu farmakologického ovlivnění nádoru, tak z pohledu prognostického. Lymfocyty infiltrující nádorové stroma (sTIL) jsou silným prognostickým faktorem u časného stadia triple-negativního karcinomu prsu. Zda si zachovávají svůj prognostický význam i u pacientek, které dále nejsou léčeny chemoterapií, studoval mezinárodní tým onkologů a patologů.

Sesbírali údaje o vzorcích tumoru 518 pacientek průměrného věku 64 let, z nichž většina neměla zasaženy mízní uzliny. Medián zastoupení sTIL ve vzorku činil 10 % a větší byl v tumorech s vyšším grade. Autoři vytvořili prognostický model, který zahrnoval počet zasažených mízních uzlin, velikost nádoru, grade, věk pacientky a radioterapii. Přidání sTIL k tomuto modelu přineslo významné prognostické zpřesnění modelu jak pro délku období bez projevů nemoci, tak pro OS. U pacientek se stadiem I bylo zastoupení sTIL ≥ 30 % spojeno s mírou 5letého přežití 98 %. Právě v této skupině pacientek autoři navrhují pozdržet případné nasazení chemoterapie.

Zelený čaj chutná, ale neléčí

Evergreen alternativní a komplementární medicíny v onkologii – zelený čaj – opět dostal příležitost prokázat svou užitečnost. V preklinickém testování měla jeho tříslovina epigalokatechingalát (EGCG) skutečně zajímavé účinky, kterých využívají výrobci doplňků stravy i propagátoři „léčebného“ pití zeleného čaje. Němečtí farmakologové chtěli ověřit tyto účinky u člověka. Prospektivní dvojitě zaslepená studie MIRACLE srovnávala extrakt ze zeleného čaje (obsahujícího 300 mg EGCG) s placebem z hlediska vlivu na výskyt rekurencí adenomů tlustého střeva.

Studie trvala 3 roky a zúčastnilo se jí 1001 pacientů. Rekurence adenomu byla potvrzena u 51,1 % pacientů, kteří užívali extrakt ze zeleného čaje, a u 55,7 % užívajících placebo. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný (p = 0,077). Autoři plánují pokračovat dále ve výzkumu vyšších dávek a již dříve také provedli farmakokinetickou studii, aby zhodnotili interindividuální variabilitu farmakokinetických parametrů EGCG. Zdůrazňují, že není jiné cesty k vyvracení falešných nadějí a nepravdivých zdravotních tvrzení než důkladné studium účinnosti a bezpečnosti v současnosti tolik propagovaných nutraceutik.

(jam)

Zdroje:
1. Emens L. A., Esteva F. J., Beresford M. et al. Overall survival (OS) in KATE2, a phase II study of programmed death ligand 1 (PD-L1) inhibitor atezolizumab (atezo)+trastuzumab emtansine (T-DM1) vs placebo (pbo)+T-DM1 in previously treated HER2+ advanced breast cancer (BC). Ann Oncol 2019; 30 (suppl_5): v104‒v142, doi: 10.1093/annonc/mdz242.
2. Di Cosimo S., Trama A., Merlo I. Et al. Long term follow-up (F/U) report of symptomatic cardiac events (SCEs) in 2,809 breast cancer (BC) patients (pts) treated with adjuvant trastuzumab (T) in real world (RW) practice. Ann Oncol 2019; 30 (suppl_5): v718‒v746, doi: 10.1093/annonc/mdz265.
3. Omarini C., Sperduti I., Barbolini M. et al. Endocrine therapy alone versus targeted combination strategy as first line treatment in elderly patients with hormone receptor-positive advanced breast cancer: meta-analysis of phase II and III randomized clinical trials. Ann Oncol 2019; 30 (suppl_5): v104‒v142, doi: 10.1093/annonc/mdz242
4. Park J. H., Jonas S. F., Dieci M. V. et al. Prognostic value of tumour infiltrating lymphocytes (TILs) in patients with early-stage triple negative breast cancers (TNBC) in the absence of chemotherapy. Ann Oncol 2019; 30 (suppl_5): v55‒v98, doi: 10.1093/annonc/mdz240.
5. The case of green tea extract discussed at ESMO 2019. ESMO Congress Daily Reporter. 1. 10. 2019. Dostupné na: https://dailyreporter.esmo.org/the-case-of-green-tea-extract-discussed-at-esmo-2019