V Nizozemsku zkoušejí nový postup psychologické péče u nemocných s kolorektálním karcinomem

Systém cíleného výběru a odstupňované péče (program TES)

Cílený výběr nemocných vykazujících psychologickou nepohodu provádí speciálně vyškolená sestra. Screeningové vyšetření se uskutečňuje za pomoci škály HADS (Hospital Anxiety Depression Scale) a tzv. Lastmeteru (tj. teploměr nepohody a odpovídající seznam potíží). HADS obsahuje 14 otázek a má 2 podškály hodnotící míru úzkostí a deprese; bodové hodnoty zahrnují škálu od 0 do 42. Teploměr nepohody obsahuje škálu od 0 do 10 s odpovídajícími potížemi a také otázku, zda si nemocný přeje konzultaci s profesionálem. Za pozitivní výsledek screeningu se považuje dosažení vymezených hodnot u obou metod a vyjádření přání konzultace s profesionálem. V případě pozitivního výsledku sestra informuje onkologa a začne s odstupňovanou péčí. 

Samotný systém odstupňované péče má několik kroků:

1. Vyčkávací fáze (watch and wait).
2. Program svépomoci s doprovázením.
3. Řešení problému „tváří v tvář“.
4. Psychoterapie, farmakoterapie, případně doporučení dalších služeb (např. sociálních).

Obvykle léčba začíná krokem 1. Pokud je ale zapotřebí, je možné jeden či více kroků přeskočit. Téměř celý proces je zabezpečován speciálně vyškolenou sestrou, která koordinuje screeningová vyšetření v ten správný čas, vyhodnocuje dosažené bodové hodnoty ve screeningu, přímo s pacientem řeší, zda má zájem o zařazení do léčebného programu, a o výsledcích procesu informuje onkologa.

1. Vyčkávací fáze

Někdy se psychické potíže upraví spontánně, proto může stačit jen vyčkat. Po 3 týdnech sestra výše uvedeným způsobem opět nemocného vyšetří a v případě potřeby zahájí příslušnou fázi procesu. Tento krok je v léčbě možné zvolit pouze dvakrát, poté se již postupuje do fáze 2.

2. Program svépomoci s doprovázením

Tento krok spočívá v krátkých intervencích (cca 10−15 minut týdně), např. po telefonu nebo e-mailem, po dobu 5−7 týdnů. Pacienti popisují, co si myslí, že je v jejich životě důležité, vypracují si seznam svých potíží a obav a dělí je do 3 kategorií: důležité řešitelné problémy, nedůležité problémy (ty, co se nevztahují k důležitým věcem pacientova života) a důležité neřešitelné problémy (např. smrt blízkého). Řešitelné problémy pacient v rámci intervencí řeší a v případě těch neřešitelných dostává alespoň radu, jak se s nimi lze lépe vyrovnávat.

V průběhu těchto intervencí není cílem vytvořit vztah terapeut − pacient, nýbrž docílit toho, aby si pacient vlastně mohl pomoci sám. Po ukončení intervence sestra opět provede vyšetření a v případě pozitivního výsledku zahájí další fázi léčebného procesu.

Mezifáze: diagnostika, hodnocení, analýza problémů

Pokud i po skončení fáze 2 pacient stále splňuje kritéria psychického dyskomfortu nebo si přeje psychosociální podporu, jsou diagnostická hodnocení a určení potřeb prováděna psychologem. Poté se psycholog s pacientem sejdou, potíže rozeberou a na základě vyvozených závěrů se rozhodnou, zda bude lepší zvolit krok 3, nebo již postoupit přímo ke kroku 4. Tato mezifáze trvá přibližně 4 týdny.

3. Řešení problémů „tváří v tvář“

Tato fáze obsahuje 6 sezení se speciálně vyškolenou sestrou a obvykle trvá přibližně 10 týdnů. Metoda je účinná u nemocných s psychologickou nepohodou v rámci širokého spektra somatických onemocnění. Léčebný plán se skládá z identifikace problému, potřeby pomoci, osobních cílů, léčby a času na zhodnocení psychologem. Sestra se při léčbě drží manuálu. Pokud je to zapotřebí, je možné na jedno ze sezení pozvat i partnera nemocného. Po skončení tohoto kroku je opět provedeno screeningové zhodnocení míry dyskomfortu.

4. Psychoterapie, farmakoterapie a další služby

Tato fáze nastává tehdy, když pacient splňuje kritéria psychologické nepohody i po fázi 3 nebo pokud po skončení fáze 2 při setkání s psychologem projeví přání řešit své potíže tímto způsobem. Pacientovi je možné nabídnout psychoterapeutické metody, farmakoterapii (např. antidepresiva v kombinaci s benzodiazepiny), případně další potřebné služby (např. ze sociální oblasti). Po skončení léčby je opět provedeno screeningové vyšetření.

Efektivní, nebo neefektivní oproti současným doporučením?

V současnosti probíhá v 16 nemocnicích v Nizozemsku studie, která zkoumá efektivitu výše popsaného způsobu léčby v porovnání s postupy, které se používají v současné době. Do studie jsou zařazeni jedinci mezi 18 a 85 lety s diagnózou kolorektálního karcinomu s metastázami na počátku léčby a s předpokládanou dobou dožití delší než 3 měsíce. Pacienti zařazení do studie nesměli v posledních 3 měsících absolvovat psychoterapii v intervalu nejméně 1 sezení za 2 týdny nebo mít vážnou psychopatologii. Primárním výstupním kritériem je rozdíl v účinnosti onkologické léčby. Dalšími kritérii jsou kvalita života, hodnocení léčby pacientem, rozpoznání a zvládnutí psychologického dyskomfortu a ekonomické náklady. Studie končí letos v červenci.

(ivh)

Zdroj: Schuurhuizen C. S., Braamse A. M., Beekman A. T. et al. Screening and treatment of psychological distress in patients with metastatic colorectal cancer: study protocol of the TES trial. BMC Cancer 2015 Apr 17; 15: 302; doi: 10.1186/s12885-015-1313-y.