Léčba pacienta s kolorektálním karcinomem po transplantaci ledviny – kazuistika
Pacienti po transplantaci orgánů se díky pokrokům v chirurgii a farmakoterapii v současnosti dožívají vyššího věku. Čím déle však člověk užívá imunosupresiva, tím více je ohrožen rozvojem maligního onemocnění. Jak může vypadat léčba metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) po transplantaci ledviny, ilustruje kazuistika maďarských lékařů z univerzitní nemocnice v Pécsi.
Anamnéza a diagnostika
66letý muž, který se léčil s diabetem 2. typu, obezitou, hypertenzí a paroxysmální fibrilací síní, podstoupil z důvodu renálního selhání v roce 2013 transplantaci. O 5 let později byl vyšetřen kvůli abdominálnímu dyskomfortu. Endoskopické vyšetření a výpočetní tomografie (CT) odhalily tumor sigmoidea s minimálním lokoregionálním šířením. Z důvodu obstrukce byla provedena urgentní resekce podle Hartmanna. Histologicky se jednalo o adenokarcinom pT3 N1b (3/9+1TD), V1, Pn−, R0 s nemutovanými geny KRAS a NRAS. Pozitronová emisní tomografie (PET) s fluorodeoxyglukózou odhalila 2,5 cm velkou metastázu v VII. jaterním segmentu a v lymfatické uzlině paraaortálně vlevo.
Pacientova farmakologická anamnéza zahrnovala imunosupresiva takrolimus, methylprednisolon a mykofenolát mofetil, antihypertenziva losartan a amlodipin v kombinaci s furosemidem, hypolipidemikum atorvastatin, antidiabetika empagliflozin, dulaglutid, krátkodobý a dlouhodobý inzulin, dále pantoprazol k prevenci a léčbě gastrotoxicity kortikoidů a suplementaci draslíku a vitaminu D (kalcitriol).
Průběh a výsledky léčby
V červenci 2018 byla zahájena paliativní terapie mCRC režimem FOLFIRI v kombinaci s cetuximabem. Pro další cyklus byl cetuximab nahrazen panitumumabem z důvodu nežádoucích účinků (kolísání glykémie, průjem a hypomagnezémie). V srpnu se na PET/CT skenu potvrdila stabilizace onemocnění. Kvůli těžkým nežádoucím účinkům (průjem a následný výrazný pokles tělesné hmotnosti) si však pacient dále nepřál pokračovat v nastavené terapii.
Pokračovalo se tedy pouze v podávání panitumumabu a jaterní metastáza byla ošetřena stereotaktickou radioterapií (10× 5 Gy). V lednu 2019 se na PET/CT skenu ukázala regrese jaterní metastázy, ovšem progrese metastázy v lymfatické uzlině. I tato léze byla následně ošetřena radioterapií (5× 8 Gy), zatímco pacient dál pokračoval s panitumumabem. Během léčby se objevila vyrážka a přetrvávala hypomagnezémie. Imunosupresiva pacient užíval po celou dobu protinádorové terapie. Do června 2019, kdy byla potvrzena kompletní remise, absolvoval 16 cyklů cílené léčby panitumumabem.
V červenci 2019 pacient utrpěl hemoragickou cévní mozkovou příhodu, které podlehl. Ošetřující lékaři zhodnotili, že iktus nebyl následkem protinádorové léčby.
Závěr
Poznatky z řady studií naznačují, že by součástí péče o pacienta po orgánové transplantaci měl být i screening kolorektálního karcinomu. Pozornost by se rovněž měla věnovat optimalizaci protinádorové terapie u transplantovaných, která může být komplikována výraznější toxicitou nebo lékovými interakcemi. Kazuistika maďarského pacienta s transplantovanou ledvinou svědčí o tom, že i při omezeném použití chemoterapie je možné u mCRC dosáhnout cílenou anti-EGFR terapií panitumumabem kompletní remise.
(jam)
Zdroj: Bellyei S., Boronkai Á., Pozsgai E. et al. Effective chemotherapy and targeted therapy supplemented with stereotactic radiotherapy of a patient with metastatic colon cancer following renal transplantation: a case report. J Med Case Rep 2021; 15 (1): 125, doi: 10.1186/s13256-021-02702-y.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
