Jak si aktuálně stojí memantin u Alzheimerovy nemoci a dalších demencí

Memantin se využívá v léčbě středně těžké a těžké Alzheimerovy nemoci, v rámci off-label podání potom často i v případě lehké formy. Má podle doposud publikovaných studií tento lék kýžený efekt? A převažují jeho benefity nad riziky? Má význam i u pacientů, kteří již užívají inhibitory cholinesteráz?

Mechanismus účinku

Memantin je nekompetitivní antagonista receptorů NMDA (N-methyl-D-aspartát) závislý na napětí, se středně silnou afinitou. Upravuje účinky patologicky zvýšené tonické hladiny glutamátu, která může vést k dysfunkci neuronů. Obecně je výborně tolerován. Nežádoucími účinky vzácně mohou být bolesti hlavy, závratě, nadměrná excitace či útlum, halucinace.

Analyzované studie

Do metaanalýzy byly zahrnuty dvojitě zaslepené randomizované, placebem kontrolované studie obsažené v registru ALOIS (Cochrane Dementia and Cognitive Improvement Group's register of trials) do 25. března 2018, ve kterých pacienti užívali 20 mg memantinu/den nebo 28 mg memantinu s prodlouženým uvolňováním/den. Studie musely trvat nejméně 6–7 měsíců a zkoumány byly zvlášť lehká, středně těžká a těžká forma Alzheimerovy demence.

Výsledná zjištění

Účinnost

Co se středně těžké a těžké Alzheimerovy nemoci týká, ve 14 studiích s celkem 3700 pacienty se prokázal signifikantní pozitivní účinek memantinu na kognitivní funkce, aktivity denního života i náladu a chování ve rovnání s placebem. Riziko přerušení léčby bylo u nemocných na terapii memantinem identické s pacienty na placebu. Souběžná léčba memantinem a inhibitory cholinesterázy neměla ve srovnání s placebem větší efekt než samotný memantin.

U 600 pacientů (4 studie) s lehkou Alzheimerovou nemocí (Mini Mental State Exam – MMSE skóre 20–23) nebyl prokázán efekt memantinu ve srovnání s placebem.

Celkem 2 studie s přibližně 750 účastníky se zabývaly vlivem memantinu na mírnou a středně těžkou vaskulární demenci. Jejich analýza poukazuje na možný účinek memantinu zejména ve vztahu ke kognitivním funkcím, náladě a chování. Co se týče dalších neurodegenerativních onemocnění (Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, frontotemporální demence, demence u AIDS), i zde byl naznačen efekt memantinu – ne však dostatečně průkazný.

Bezpečnostní profil

Memantin má ve srovnání s placebem 1,6× vyšší pravděpodobnost vyvolat závrať a 1,3× vyšší pravděpodobnost vyvolat bolest hlavy. Četnost pádů je však u memantinu i placeba srovnatelná.

Závěr

Recentní metaanalýza prokázala dle očekávání u pacientů se středně těžkou i těžkou Alzheimerovou nemocí po podání memantinu významné zlepšení v testech hodnotících kognitivní funkce, celkovou výkonnost, psychické příznaky a poruchy chování ve srovnání s placebovou skupinou. Současné poznatky tedy stvrzují postavení memantinu v léčbě tohoto onemocnění.

(dos)

Zdroj: McShane R., Westby M. J., Roberts E. et al. Memantine for dementia. Cochrane Database Syst Rev 2019 Mar 20; 3 (3): CD003154, doi: 10.1002/14651858.CD003154.pub6.