Účinnost bisoprololu u pacientů po akutním IM se systolickou dysfunkcí LK

Betablokátory u pacientů po AIM

Betablokátory (BB) představují základní kámen v managementu srdečního selhání a jejich účinky u akutního koronárního syndromu (AKS) jsou dobře prostudovány. Perorální BB tvoří důležitou součást primární farmakoterapie a sekundární prevence po AIM bez ohledu na jeho závažnost. Podávání BB je doporučováno časně po AIM, není-li přítomná kontraindikace.

Podle guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro management AIM vydaných v roce 2017 by rutinní podávání BB mělo být zváženo u pacientů s elevací segmentu ST a jsou doporučovány u nemocných se sníženou EF LK. Přetrvává však nedostatek dat o používání bisoprololu v akutních situacích, kdy jsou na jednotku intenzivní péče přijati pacienti se systolickou dysfunkcí levé komory při recentním AKS.

Z těchto důvodů autoři níže popsané studie hodnotili vliv roční léčby bisoprololem na tepovou frekvenci, EF LK a metabolické indikátory (hladinu HbA_1c a lipidový profil) u pacientů po AKS s SD LK.

Metodika studie a sledované parametry

Neintervenční retrospektivní monocentrická studie byla založena na sběru sekundárních dat, v jejímž rámci výzkumníci shromáždili demografické údaje a informace o výskytu komorbidit, hemodynamice i konkomitantně užívané medikaci a hodnotili efektivitu roční léčby pacientů po AKS s SD LK (např. se srdečním selháním s ejekční frakcí ve středním pásmu [HFmrEF] či HF se sníženou EF [HFrEF]; EF LK < 50 %) perorálním bisoprololem (1,25 mg, 2,5 mg, 5 mg a 10 mg). Bisoprolol byl nasazen během hospitalizace pro infarkt myokardu nebo při propuštění z nemocnice.

Výzkumníci hodnotili záznamy dat 400 dospělých nemocných, kterým byl poprvé předepsán bisoprolol za hospitalizace pro AIM s SD LK v období od srpna 2016 do června 2019. Mezi sledované parametry patřily změny EF LK, tepové frekvence (primární cílové ukazatele) a lipidového profilu, hodnoty HbA_1c a odchylky segmentu ST od bodu J (konce komplexu QRS) po 1 roce léčby v porovnání s výchozími hodnotami (sekundární cílové ukazatele).

Výsledná zjištění

Střední věk studijního souboru činil 55,28 ± 7,9 roku a 29,75 % tvořily ženy. Na konci roční léčby bisoprololem (střední dávka 4,15 + 1,4 mg) bylo v porovnání s výchozími hodnotami pozorováno signifikantní zlepšení EF LK (48,73 ± 5,5 % vs. 41,45 ± 5,1 %; p = 0,0001) a významné zpomalení srdeční frekvence (76,73 ± 4,6 vs. 85,06 ± 5,64 tepů/min; p = 0,0001). Třída NYHA se zlepšila z 1,6 + 0,5 na 1,11 + 0,31.

Bisoprolol podávaný společně s terapií vedenou v souladu s guidelines (GDMT – guideline-directed medical therapy) neovlivnil HbA_1c, zatímco sérové koncentrace lipidů se vzhledem k užívání statinů zlepšily. Elektrokardiograficky byla po roční léčbě zjištěna menší maximální odchylka ST v bodě J (0,05 + 0,22 vs. 0,29 + 1,5 mm; p = 0,0001).

Závěr

Podávání bisoprololu společně s GDMT u pacientů po akutním infarktu myokardu se systolickou dysfunkcí levé komory po roce významně zlepšilo hodnotu EF LK. Dále vedlo k významnému zpomalení tepové frekvence i zmenšení odchylky segmentu ST v bodě J, aniž by při tom došlo k nežádoucímu efektu v souvislosti s hladinami lipidů nebo glykovaného hemoglobinu.

(esr) 

Zdroje:
1. Sharma K., Desai H., Sharma N. et al. To evaluate the ‘real world’ clinical performance of bisoprolol in post-myocardial infarction with left-ventricular dysfunction: TENACITY Study. Cardiolog Res Cardiovasc Med 2022; 7: 182, doi: 10.29011/2575-7083.100082.
2. Ibanez B., James S., Agewall S. et al. 2017 ESC Guidelines for the management of acute myocardial infarction in patients presenting with ST-segment elevation: the Task Force for the management of acute myocardial infarction in patients presenting with ST-segment elevation of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2018; 39 (2): 119–177, doi: 10.1093/eurheartj/ehx393.