Přinášíme 2. díl přehledného návodu, který vám pomůže lépe se vyznat v nejběžnějších cílových parametrech klinických hodnocení, aby pro vás výsledky studií měly ve spojení s klinickou praxí co největší vypovídající hodnotu. Tentokrát se budeme věnovat hodnocení odpovědi na onkologickou léčbu.
Protokol klinické studie se vždy plánuje tak, aby bylo možné co nejobjektivněji odhadnout biologický efekt léčiva co nejdříve od počátku klinického hodnocení. Účinnost léčby se hodnotí pomocí předem definovaných surrogate endpoints, tedy zástupných cílových parametrů, jejichž analýzou je možné predikovat klinický přínos nového léčiva.
V onkologii se jako zástupný parametr při hodnocení protinádorové aktivity léčiva nejčastěji používá tzv. response rate (RR), neboli procento (podíl) pacientů, kteří dosáhnou odpovědi na podávanou léčbu v předem definovaných časových intervalech. Spontánní regrese nádorů je velmi výjimečná, takže zmenšení či vymizení nádoru je jednoznačně způsobeno podávanou léčbou.
Celková četnost odpovědí (ORR − overall response rate) je definována jako procento pacientů s částečnou nebo kompletní odpovědí na léčbu, odpověď se hodnotí podle předem definovaných kritérií. Např. po chirurgickém odstranění nádoru po předchozí neoadjuvantní léčbě se odpověď na léčbu hodnotí při histologickém vyšetření a za patologickou kompletní remisi (pCR − pathological complete response) se považuje stav, kdy nebyly nalezeny žádné viabilní nádorové buňky.
Nejčastěji používaným hodnoticím systémem jsou v současné době kritéria RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumors, viz tab. níže), která se zaměřují na velikost ložisek. Ta se hodnotí nejčastěji radiologicky, v rámci protokolu studie, v přesně definovaných intervalech a neměnnou metodikou. Sledovaná léze musí být jasně ohraničená od okolí a měří se pouze v jednom − dle typu léze přesně definovaném − rozměru.
Při referenčním vyšetření se pro další sledování léze dělí na cílové (TL − target lesions; max. 5 u jednoho pacienta), jež musejí být měřitelné a měly by být výrazné a dobře vypovídající o postižení dané orgánové soustavy, a necílové (nTL − non-target lesions), což jsou všechny neměřitelné léze a dále měřitelné léze, jež nebyly zvoleny za TL. Jako nové léze se označují ložiska, která na referenčním vyšetření nebyla patrná.
Tab. Kritéria RECIST pro hodnocení léčebné odpovědi
|
Cílové léze | |
|
Kompletní remise (CR − complete response) |
vymizení všech cílových lézí |
|
Parciální remise (PR − partial response) |
minimálně 30% pokles součtu nejdelších průměrů oproti vstupnímu vyšetření |
|
Progrese (PD − progressive disease) |
minimálně 20% nárůst součtu nejdelších průměrů nebo objevení se jedné či více nových lézí |
|
Stabilizace onemocnění |
nesplnění kritérií pro PD, PR nebo CR |
|
Necílové léze | |
|
Kompletní remise (CR) |
vymizení všech necílových lézí a normalizace nádorových markerů |
|
Nekompletní remise/stabilizace (non-CR/SD) |
přetrvávání jedné nebo více necílových lézí a/nebo přetrvávání hladin nádorových markerů nad normu |
|
Progrese (PD) |
jednoznačná progrese existujících necílových lézí nebo objevení se jedné či více nových lézí |
S nástupem imunoterapie, která často způsobuje přechodné zvětšení ložisek, jež by v systému RECIST bylo hodnoceno jako progrese onemocnění, bylo třeba metodiku hodnocení upravit. V imunoonkologii se tedy můžeme setkat s hodnoticím systémem iRECIST, který zohledňuje „pseudoprogresi“ a v celkovém hodnocení pracuje se dvěma typy PD – potvrzenou a nepotvrzenou. Nepotvrzenou progresi je nutné radiologicky verifikovat, a to nejdříve za 4 týdny, nejpozději však za 8 týdnů.
Odpověď nádoru je důležitým parametrem hodnocení úspěšnosti léčby. U jednotlivých pacientů se hodnotí podle kritérií předem definovaných ve studijním protokolu a ve výsledcích klinické studie se pak udává procento pacientů s daným typem odpovědi (četnost odpovědi).
(este)
Zdroje:
