Obezita, adipokiny a karcinom prostaty

Abdominální obezita a karcinom prostaty

Byla prokázána souvislost nadměrného množství tukové tkáně se zvýšeným rizikem rozvoje některých malignit, jako jsou nádorová onemocnění mléčné žlázy, tlustého střeva a prostaty. Riziková je v tomto ohledu zejména abdominální obezita, kterou lze odhalit a kvantifikovat využitím poměru obvodu boků a pasu (WHR – waist-to-hip ratio). Obezitě odpovídají hodnoty WHR ≥ 0,9.

Čínská studie z roku 2000 prokázala trojnásobně zvýšené riziko vzniku karcinomu prostaty u jedinců dosahujících nejvyššího kvartilu WHR, zatímco spojitost mezi běžněji využívaným BMI (body mass index) a onemocněním nebyla významná. Výsledky dalších studií odhalily skutečnost, že obezita snižuje riziko neagresivního karcinomu prostaty, zatímco riziko agresivně se chovajících nádorů prostaty naopak zvyšuje. Dále byl prokázán vztah mezi obezitou a zvýšeným výskytem biochemického relapsu po radikální prostatektomii.

Leptin, adiponektin a jejich vztah k agresivitě onemocnění

Tuková tkáň má nezanedbatelnou endokrinní aktivitu. Výzkumy naznačují, že leptin produkovaný tukovou tkání ovlivňuje spíše nádorovou progresi, nikoliv riziko samotného vzniku malignity. Studie odhalily souvislost sérových hladin leptinu s pokročilejším stadiem a vyšším grade onemocnění.

Zdá se, že podobně jako leptin má i adiponektin vztah k agresivitě nádorového onemocnění. Koncentrace adiponektinu v plazmě jsou, na rozdíl od leptinu, zvýšené u štíhlých osob, a naopak snížené u obézních. Některé studie popsaly negativní vztah sérových hladin adiponektinu k pokročilosti a stupni diferenciace nádoru.

(veri)

Zdroj: Housa D., Haluzík M., Vernerová Z. a kol. Obezita, adipocytokiny a karcinom prostaty. Urologie pro praxi 2007; 1: 6–10.