Denosumab je superiorní vůči zoledronátu v prevenci kostních příhod
Karcinom prostaty je nyní díky moderní terapii vnímám jako chronické onemocnění. I s pokročilým postižením mohou pacienti žít řadu let. Kromě zpomalování progrese se léčba nemocných s karcinomem prostaty opírá také o zvládání klinických symptomů, které tuto chorobu provázejí. Pro pacienty s kostními metastázami je určena monoklonální protilátka denosumab. Data o srovnání denosumabu s bisfosfonátem zoledronátem v prevenci kostních příhod přinesla práce uveřejněná v časopisu European Journal of Cancer v roce 2012.
Denosumab jako zatím jediný lék působí na systém regulace osteoklastů RANKL – RANK – OPG (osteoprotegerin). RANKL se váže na svůj receptor RANK umístěný na povrchu osteoklastů a spouští všechny fáze jejich formování, fungování a přežívání. OPG se naopak váže na RANKL a vyřazuje ho tím z funkce. Denosumab napodobuje účinek OPG, na rozdíl od něj však má delší biologický poločas. Tím snižuje aktivitu osteoklastů a omezuje odbourávání kostní hmoty. Kromě managementu kostních metastáz je indikován například také v léčbě osteoporózy.
Důsledkem kostních metastáz jsou především kostní příhody (skeletal-related events, SRE), které provází bolest, zvýšená mortalita, snížená kvalita života a v neposlední řadě také značné ekonomické náklady. Ztráta kostní hmoty je navíc posílena podáváním antiandrogenní terapie, která je základem terapeutických režimů u mužů s karcinomem prostaty.
Léčba bisfosfonáty a denosumabem redukuje incidenci SRE. Jejich přímé porovnání přinesla například integrovaná analýza tří registračních studií denosumabu uveřejněná v časopisu European Journal of Cancer v roce 2012. Práce zahrnula více než 5 tisíc nemocných, kteří byli randomizováni k užívání buď zoledronátu, nebo denosumabu.
Ukázalo se, že nemocní, kteří užívali denosumab, měli čas do první SRE prodloužený o 8,2 měsíce oproti těm, kteří dostávali zoledronát, a o 27,6 měsíce oproti nemocným, kteří nedostávali žádnou antiresorpční terapii. Po celou dobu studie navíc pacienti léčení denosumabem udávali vyšší kvalitu života a látka měla významnější vliv na prevenci bolesti a nižší spotřebu opiátů. Incidence nežádoucích účinků obou léčiv byla srovnatelná.
Denosumab se tak ukázal jako superiorní vůči bisfosfonátu zoledronátu v managementu kostních metastáz pokročilého karcinomu prostaty.
(ond)
Zdroj: Lipton A., Fizazi K., Stopeck A. T. et al. Superiority of denosumab to zoledronic acid for prevention of skeletal-related events: a combined analysis of 3 pivotal, randomised, phase 3 trials. Eur J Cancer 2012 Nov; 48 (16): 3082–3092; doi: 10.1016/j.ejca.2012.08.002.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.