Současná pozice automatizovaného oscilometrického vyšetření ABI v diagnostice ischemické choroby dolních končetin

Úvod

Ischemická choroba dolních končetin patří k významným rizikovým faktorům kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění. Prevalence onemocnění vzrůstá s postupujícím věkem, podle odhadů trpí v západní Evropě různými formami ICHDK více než 20 % populace starší 65 let. U více než 50 % těchto jedinců navíc nejsou přítomné symptomy onemocnění, a pacienti tak nejsou správně léčeni. Progrese onemocnění přitom může způsobit rozvoj kritické končetinové ischémie, ulcerací a gangrén. Výskyt těchto závažných komplikací značně zvyšuje mortalitu nemocných.

ICHDK je navíc jedním z projevů aterosklerotického postižení systému. Pacienti s ICHDK tak mohou trpět rovněž ischémií centrálního nervového systému z důvodu postižení karotických či mozkových tepen nebo postižením koronárních cév. Důležité je tak včasné stanovení diagnózy ICHDK pro nastavení terapie aterosklerózy, díky čemuž dojde ke snížení rizika ischemických komplikací.

V současnosti je základním screeningovým nástrojem stanovení indexu kotník/paže neboli ABI (Ankle Brachial Index), a to pomocí dopplerometrického nebo oscilometrického měření. Metoda může být kromě screeningu využita například také v rámci léčby končetinových defektů k posouzení perfuze končetiny a následnému nastavení vhodné terapie. Ačkoliv je měření považováno za důležitou součást komplexního vyšetření vaskulárního rizika, v praxi často není tolik využívané.

Význam automatizovaného měření ABI

Důvodem menšího praktického využití ABI může být skutečnost, že dopplerometrické vyšetření považované za standardní diagnostickou metodu je spojeno s několika metodickými problémy. Mezi ně patří například potřeba zkušeného lékaře, dostupnost a časová náročnost vyšetření. To je jedním z důvodů pro snahu o standardizaci tohoto měření s použitím automatického oscilometrického měření, kdy jsou všechny tlaky na všech končetinách měřeny oscilometricky simultánně.

Pokrok v technologiích se v posledních letech odrazil také na oscilometrických přístrojích určených k měření ABI, které byly vyvinuty s cílem rychlé, jednoduché a přesné diagnostiky. Mezi tyto přístroje se řadí například MESI ABPI MD, jehož kvalita v porovnání s dopplerometrickým vyšetřením byla ověřena řadou klinických studií.

Mezi hlavní výhody přístroje patří kratší doba vyšetření, simultánní měření tlaků na končetinách bez nutnosti odpočinku pacienta před započetím měření, automatický výpočet hodnot, uložení výsledků do systému a zvýšený komfort pacientů. Díky nízké hmotnosti zařízení (600 g) a provozu na baterie jej lze použít i při návštěvách pacienta v domácím prostředí. Limitací je obdobně jako u jiných přístrojů nutnost zhodnocení nálezu v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta a potřebná edukace ohledně správné práce s přístrojem.

Výsledky studií

Špan et al. ve své studii porovnávali parametry měření pomocí přístroje MESI ABPI MD a standardního dopplerometrického vyšetření. Studie se zúčastnilo 136 pacientů, přičemž vyšetření pomocí oscilometrie silně korelovalo s dopplerometrickým vyšetřením (R = 0,61; p < 0,0001). Rozdíl v měření mezi jednotlivými technikami činil 0,06 ± 0,14, mírně vyšší hodnoty byly naměřeny pomocí oscilometrického vyšetření (p < 0,0001), se zanedbatelným bias v celém rozsahu vyšetření (R = 0,19; p < 0,0001). V rámci oscilometrického vyšetření s hodnotou ABI ≤ 1 byla pozorována senzitivita 85 % a specificita 96 % k detekci ABI ≤ 0,9 v rámci dopplerometrického vyšetření. Dopplerometrické vyšetření trvalo v průměru 7× déle než oscilometrické vyšetření. Z výsledků studie tak vyplynulo, že oscilometrické vyšetření poskytuje rychlé a přesné zhodnocení ABI, s klinicky irelevantním nadhodnocením hodnoty tohoto indexu.

Varetto et al. v další studii také porovnávali parametry oscilometrického a dopplerometrického vyšetření, přičemž dospěli ke stejnému závěru. Tedy, že oscilometrické vyšetření pomocí přístroje MESI ABPI MD poskytuje přesné a rychlé zhodnocení ABI, s mírným nadhodnocením výsledných hodnot. Obdobně jako v předchozí studii potvrdili, že přístroj se může stát cenným diagnostickým nástrojem při screeningu ICHDK.

Závěr

Ischemická choroba dolních končetin je třetí nejčastější příčinou morbidity z kardiovaskulárních příčin po ischemické chorobě srdeční a cévní mozkové příhodě. Problémem je, že polovina nemocných po určitou dobu nevykazuje žádné symptomy. Další progrese onemocnění přitom může způsobit závažné až život ohrožující komplikace.

U pacientů je tak důležité screeningové vyšetření v rámci komplexního hodnocení kardiovaskulárního rizika. V případě diagnózy ICHDK je v tomto směru za zlatý standard považováno měření ABI. Z výsledků studií vyplývá, že automatizované oscilometrické vyšetření pomocí současných přístrojů poskytuje srovnatelnou kvalitu výstupu jako klasické dopplerometrické vyšetření. Výhodou těchto přístrojů, mezi něž se řadí MESI ABPI MD, je rychlost, jednoduchost a dobrá dostupnost vyšetření.

Pokud Vás měření ABI pomocí systému MESI zaujalo, podívejte se na krátké video, ve kterém jsou shrnuty přednosti celého systému.

(holi)

Zdroje:
1. Best Practice Statement. Ankle brachial pressure index (ABPI) in practice. Wounds UK, 2019.
2. Špan M., Geršak G., Millasseau S. C. et al. Detection of peripheral arterial disease with an improved automated device: comparison of a new oscillometric device and the standard Doppler method. Vasc Health Risk Manag 2016; 12: 305–311, doi: 10.2147/VHRM.S106534. 
3. Varetto G., Magnoni F., Aluigi L. et al. Comparison of ankle brachial index (ABI) measurement between a new oscillometric device (MESI ABPI MD^®) and the standard doppler method in the diagnosis of lower extremity arterial disease (LEAD). J Non Invasive Vasc Invest 2019; 4: 012, doi: 10.24966/NIVI-7400/100012.
4. Fowkes F. G. R., Rudan D., Rudan I. et al. Comparison of global estimates of prevalence and risk factors for peripheral artery disease in 2000 and 2010: A systematic review and analysis. Lancet 2013; 382: 1329–1340, doi: 10.1016/S0140-6736(13)61249-0.