Inkontinence ovlivňuje duševní stav nemocného – nabízejte aktivně pomoc

Rizikové faktory pro vznik inkontinence

Ke vzniku inkontinence přispívají prokázané rizikové faktory. Jedním z nich je ženské pohlaví, jelikož ženy trápí inkontinencí 2−3× častěji než muže, což platí především pro mladší ročníky. S přibývajícím věkem se rozdíly mezi oběma pohlavími stírají a stoupá i prevalence a závažnost úniků. Dalšími rizikovými faktory jsou věk, rasa, multiparita u žen, obezita a nikotinismus. Spekuluje se i o vlivu recidivujících infektů močových cest, imobility, gynekologických operací, kognitivních poruch či komplikovaného vaginálního porodu, které se také mohou na rozvoji inkontinence podílet.

Zhoršení kvality života související se zdravím

Většina studií zabývajících se otázkou vlivu inkontinence na kvalitu života nemocného je zaměřená především na ženskou populaci. Například průzkum z roku 2014 prováděný lékaři z Velké Británie měl za cíl zjistit pomocí validovaných dotazníků, jaký dopad má inkontinence moči na kvalitu života související se zdravím u žen v produktivním věku ve vybraných zemích Evropy a v USA. Průzkumu se zúčastnilo přes 1200 žen a výsledky ukázaly, že dopad močové inkontinence na kvalitu života se zvyšuje se závažností úniků. Největší dopad inkontinence byl podle respondentek na společenský a rodinný život.

V rámci průzkumu byly ženy rozděleny do 3 skupin dle závažnosti obtíží: 87 % žen hodnotilo úniky moči za mírné, 11 % za střední a pouze 2 % žen trpěly těžkou inkontinencí. Ačkoliv průzkum nebral v potaz typ inkontinence, předpokládá se, že většina dotazovaných žen by mohla profitovat z konzervativní terapie a u většiny z nich by mohlo dojít k úplnému vyléčení obtíží, pokud by vyhledaly lékaře.

Vztah inkontinence k mentální pohodě

Na předchozí průzkum navazovala analýza z roku 2016, jejímž autorem byl Andrew P. Smith z Velké Británie. Tem si kladl za cíl zjistit, jaký je vztah mezi inkontinencí a mentální pohodou žen v produktivním věku v různých státech Evropy a USA. Mentální pohodou je myšlen stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, tedy ne pouze nepřítomnost nemoci či slabosti. Práce porovnávala skupinu žen s inkontinencí moči a bez inkontinence, a jakým způsobem ovlivňují jejich mentální pohodu demografické faktory, fyzická aktivita nebo frekvence sexu. Zúčastnilo se jí přes 1200 inkontinentních žen a 1200 žen bez inkontinence. Výsledky ukázaly, že inkontinentní ženy trpí nižší mírou mentální pohody. Ta je nízká i u žen, které vykazují méně fyzické či sexuální aktivity.

Výrazný dopad na psychiku bez ohledu na pohlaví

Nejen citované výzkumy potvrzují všeobecně známý fakt, že inkontinentní pacienti často velmi strádají, a to bez ohledu na pohlaví či věk, i přesto, že každý vnímá potíže s úniky moči odlišným způsobem. Pacienti v produktivním věku častěji omezují sociální kontakt, fyzické aktivity, opouštějí svá zaměstnání a vzdávají se každodenního života. Potíže se odrážejí i v partnerském a sexuálním životě. Starší populace je zase více ohrožena zdravotními komplikacemi na podkladě inkontinence.

Pacienti všech věkových skupin ovšem prožívají stejné pocity, kterými jsou stud, pocit méněcennosti, pocit selhání, ale také naděje, že potíže samy odezní. To jsou důvody proč se nechtějí nikomu svěřit a uzavírají se do sebe. Bohužel je mezi lidmi téma inkontinence stále tabu, přitom svěřit se s problémem má pozitivní vliv na vztahy i sebevědomí nemocného.

Závěr

Praktický lékař je často první, kdo přijde s inkontinentním pacientem do styku. Důležité z jeho pozice je zvyšovat podvědomí o inkontinenci, bořit bariéry a hlavně se pacientů, zejména z rizikových skupin, aktivně dotazovat na přítomnost inkontinenci.

(mraf)

Zdroje:
1. Abrams P., Smith A. P., Cotterill N. The impact of urinary incontinence on health-related quality of life (HRQoL) in a real-world population of women aged 45-60 years: results from a survey in France, Germany, the UK and the USA. BJU Int 2015; 115 (1): 143−152, doi: 10.1111/bju.12852.
2. Smith A. P. Female urinary incontinence and wellbeing: results from a multi-national survey. BMC Urol 2016; 16 (1): 22, doi: 10.1186/s12894-016-0140-z.