Zimní měsíce a respirační infekce: symptomatická a kauzální léčba

Křivka výskytu respiračních infektů kolísá se železnou pravidelností. Začátek školního roku, a tedy shromažďování vnímavých jedinců v malých prostorách, nástup sychravého počasí, následně i zhoršené ovzduší vlivem klimatických podmínek − všechny tyto faktory vedou k rychlému šíření především tzv. volatilních či kapénkových infekcí. Rýma a kašel v určité míře postihnou velkou část obyvatelstva a od prosince se čeká, kdy dorazí epidemie chřipky.

Jak se bránit virózám?

Léčba běžných respiračních infektů, které ve více než 90 % případů začínají jako virózy, je skutečně jen symptomatická: klidový režim, tekutiny, antipyretika, nosní kapky atd. Kromě toho od podzimu stoupá spotřeba nejrůznějších doplňků stravy k posílení obranyschopnosti organismu. Mimo jiné se jedná o:

• vitaminy,
• probiotika,
• stopové prvky – selen, zinek,
• imunomodulační preparáty,
• systémovou enzymoterapii,
• koenzym Q₁₀,
• karnitin.

Ačkoli existují studie prokazující příznivý vliv některých podpůrných léků, nelze jednoznačně říci, který z nich dokáže skutečně zabránit rozvoji respirační infekce nebo ji vyléčit. Navíc v záplavě prostředků „zaručeně“ zlepšujících imunitu nezřídka zapomínáme na dostatečný příjem vitaminů ve stravě či staré dobré otužování organismu.

Kauzální léčba

Při nekomplikovaném průběhu infekce bývá úkolem lékaře přesvědčit nemocného, že stav nevyžaduje antibiotika − ta průběh nemoci nezkrátí. Při probíhající chřipce je již pozdě na očkování, avšak jedna kauzální léčba ještě zbývá − pomoci může antivirotikum. Těch je na trhu celá škála, přičemž je můžeme rozdělit podle mechanismu účinku.

• Blokátory vstupu viru do buněk organismu, např. amantadin. Indikací je chřipka, ale je vyhrazen pro rizikové pacienty, má řadu nežádoucích účinků a rychlý rozvoj rezistence.
• Zanamivir či oseltamivir působí na virus uvolňovaný z hostitelské buňky. Indikací je chřipka, užití je vhodné v lůžkových zařízeních. Tato léčiva jsou určena ke zvládání stavů se závažným průběhem.
• Nukleosidová analoga účinně inhibující RNA/DNA specifickou polymerázu (např. ribavirin, aciklovir). Volně zde můžeme zařadit inosin pranobex, derivát purinu, který jako jediný z této skupiny lze použít u respiračních infekcí.

Z uvedeného krátkého přehledu vyplývá, že pokud jde o antiviroticky působící léky, pro použití v ordinaci praktického lékaře zůstává použitelný jen inosin pranobex. Výhodou léku je perorální podání a především komplexní efekt − jedná se o antivirotikum s imunomodulačním efektem. Mimo jiné zvyšuje produkci žádoucích interleukinů a interferonu gama, příznivě moduluje maturaci a diferenciaci T lymfocytů, jakož i jejich imunitní odpověď, zlepšuje chemotaxi neutrofilů, monocytů a makrofágů.

Zejména v případech opakovaných respiračních infektů, kdy se nemocný stále vrací s kašlem či rýmou a kdy je virovými nákazami velmi pravděpodobně narušena pacientova buněčná imunita, je jistě namístě antivirotikum s imunomodulačním účinkem, kterým zasáhneme příčinu nemoci, virus, a současně zlepšíme odolnost pacienta vůči dalším nákazám.

(thr)

Zdroje:

1. Nouza M., Nouza K. Podzim a naše imunita. Praktické lékárenství 2006; 5: 218−220.
2. Nouza K., Nouza M. Imunitní systém v prevenci a léčbě virových infekcí. Medicína pro praxi 2007; 4 (10): 406−409.