Využití rostlin v léčbě ran a popálenin

V léčbě ran mají největší rozšíření tradiční evropské rostliny jako heřmánek (Matricaria recutita), měsíček (Callendula officinalis) a arnika (Arnica montana), aplikované lokálně.

Koncentráty a výtažky z měsíčku a heřmánku jsou užívány k omývání nebo v podobě vlhkých obkladů na čerstvé rány. Heřmánek obsahuje esenciální olej s bisabololem a chamazulenem, dále saponiny a další složky, jejichž alkoholová extrakce vede k nejvíce komplexní směsi. Mast s obsahem arniky vykazuje výborné výsledky v hojení kontuzí a hematomů. Na malé, dobře ohraničené léze může být použit olej z třezalky (Hypericum perforatum), který údajně redukuje vznik jizev inhibicí keloidní formace.

Všechny tyto rostliny mají protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Jejich aktivní složky jsou rozmanité a u každé rostliny velice komplexní.

Měsíček vykazuje baktericidní, antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. Je doporučovaný obzvláště pro rány s bakteriální kontaminací. Nedávná prospektivní randomizovaná studie porovnávala efektivitu masti s 10% výtažkem z měsíčku se standardní terapií trolaminem v prevenci radiodermatitidy u 254 pacientek, které podstoupily chirurgickou léčbu karcinomu prsu a následnou radiační terapii. Měsíčková mast aplikovaná dvakrát denně po celou dobu radioterapie měla signifikantně vyšší účinek než trolamin a byla vysoce účinná v prevenci akutní radiodermatitidy.

Gel z aloe vera (Aloe barbadensis) je používán v léčbě chronických ran a termických poranění. Nedávná recenze odborné literatury nalezla čtyři odborné studie s počtem 371 pacientů, které podepřely účinnost aloe vera v léčbě popálenin prvního a druhého stupně.

Zředěné alkoholové tinktury z květů arniky mají využití v léčbě hematomů, výronů, zánětů od poštípání hmyzem, zánětů dásní, aftů a symptomatické léčby revmatických chorob.

Souhrnně řečeno, některé klasické rostliny s léčivými účinky jsou stále prvotním krokem v léčbě triviálních poranění. Měsíček, arnika a aloe vera vykázaly efektivitu v nedávných kontrolovaných studiích.

(skl)

Zdroj: Am J Clin Dermatol. 2010; 11 (4): 247–267.