Princip zpomaleného hojení rány následkem stresu poodhalen

O tom, že psychický stres významně zpomaluje proces hojení defektů, není pochyb. Princip, jakým k uvedenému jevu dochází, však stále zůstával neobjasněn. Švýcarští vědci se zaměřili na makrofágy. Jejich funkcí je odstraňovat z hojící se rány choroboplodné zárodky. Pokus si kladl za cíl ověřit, zda akutní psychický stres brzdí poraněním indukovanou mikrobicidní aktivitu lidských makrofágů odvozených z monocytů (zkratka HMDM).

Studie se zúčastnilo 41 mužů, věkové rozpětí 35 ± 13 let. Vědci adepty rozdělili do 2 skupin. Oběma skupinám následně způsobili zavedením katetru drobnou otevřenou ránu. První skupina byla vystavena krátkodobému psychickému stresu, druhá (kontrolní) skupina odpočívala.

Ke zhodnocení mikrobicidního účinku bylo měřeno PMA (phorbol 12-myristate 13-acetát) aktivované uvolnění superoxidových aniontových radikálů z HMDM bezprostředně před a 1, 10 a 60 minut po stresu/odpočinku. Ve stejných časových intervalech vědci měřili i množství norepinefrinu a epinefrinu v plazmě a hladinu kortizolu ve slinách.

V porovnání s kontrolní skupinou vykazovaly HMDM u stresové skupiny nižší superoxid-aniontovou odpověď po prodělaném stresu (p’s < 0,05). Při bližším zkoumání vyšla najevo úzká korelace mezi odezvou a hladinou norepinefrinu v plazmě. Jeho zvýšená hodnota byla spojena s uvolněním menšího množství superoxid-aniontových radikálů (p < 0,001), tudíž i s celkově nižší aktivitou HMDM (nepřímý efekt, 95% interval spolehlivosti 4,14–44,72).

Z uvedeného jasně vyplývá, že akutní psychický stres vede ke snížení mikrobicidní aktivity HMDM. Celý proces je zřejmě mediován norepinefrinem. Komplikovanost problematiky si však žádá další výzkum na širším vzorku populace.

(msd)

Zdroj: Ulrike Kuebler et all. Acute Stress Reduces Wound-Induced Activation of Microbicidal Potential of Ex Vivo Isolated Human Monocyte-Derived Macrophages. PLoS One. Publikováno online 8. 2. 2013.