Metody vlhkého hojení ran – část druhá

Ve druhém díle miniseriálu zabývajícího se metodami vlhkého hojení ran se zaměříme na antimikrobiální přípravky určené k čištění ran a na nejnovější generaci gázových obvazů.

Antimikrobiální přípravky

Mezi nejznámější antimikrobiální obvazy patří obvaz s obsahem stříbra. S touto léčbou se započalo už na počátku 20. století, kdy americký Úřad pro potraviny a léky povolil užití koloidního stříbra k hojení ran. Koloidní stříbro má široké antimikrobiální spektrum včetně velmi odolných bakterií. Jeho nevýhodou je ale možná alergická reakce pacientů. Obvaz s koloidním stříbrem by měl být měněn každý den.

Vynikající antimikrobiální spektrum má i jód. Ten je ale třeba používat opatrně, zejména u osob s porušenou funkcí štítné žlázy. Maximální bezpečná koncentrace je 0,9 % a optimální doba výměny je každé dva dny.

Dalším běžně užívaným dezinfekčním přípravkem je peroxid vodíku. Ten tvoří v ráně toxické prostředí nejen pro mikroby, a může proto hojení ran brzdit. Měl by tedy být užíván pouze po nezbytně nutnou dobu a krytí rány by mělo být měněno každý den.

Mupirocin je účinný v léčbě infekcí způsobených tzv. grammpozitivními bakteriemi a odolnými stafylokoky. Měl by být ve formě masti aplikován vždy při převazu. Stejně jako další lék – bacitracin – ale může způsobovat záněty kůže.

Debridement převádí chronické rány na akutní díky lepšímu prokrvení rány krevními buňkami, které produkují růstové faktory, jež podporují hojení ran. Mechanický debridement se skládá z vlhkých obvazů, vířivých koupelí a chirurgického vyčištění rány, autolytického debridementu je většinou dosaženo pomocí aplikace neprodyšných obvazů.

Enzymatického debridementu lze dosáhnout použitím enzymu kolagenázy, papainu a močoviny. Kolagenáza ničí kolagen v nekrotické tkáni, močovina je činidlo, které denaturuje bílkoviny a uvolňuje aktivní formy papainu.

Impregnované gázy

Další možností je použití solemi impregnované gázy, která poskytuje vyšší vychytání nečistot, vyčištění rány a ochranu proti šíření mikrobů. Je vhodná pro vlhké nebo tzv. granulující rány (rány, které se hojí komplikovaně) a měla by být měněna denně.

Petrolátem impregnovaná gáza se používá jako sekundární obvaz, aby primární obvaz zůstal vlhký. Měla by se měnit každý druhý den. Některé formy petrolátem impregnovaných gáz mají i antibakteriální přísady, takže mohou být někdy použity i jako obvazy prvního sledu.

Polyhexamethylenem-biguanidem impregnované gázy jsou pak velmi účinné u ran infikovaných odolnými stafylokoky. Stejně tak jsou vhodné i pro velmi hluboké a chronické rány. Pro dosažení maximální účinnosti je třeba měnit obvaz dvakrát denně.

Kolageny

Kolageny jsou bílkoviny, které jsou součástí většiny pojivových tkání, tzn. šlach, svalů atd. V současnosti používané kolageny pocházejí ze skotu, prasat i lidských zdrojů. Dokážou vázat volné radikály a zvláštní enzymy, které ničí bílkoviny, tzv. proteázy, což jsou hlavní překážky v úspěšném hojení ran. Zvláště účinné jsou v hojení komplikovaných, špatně se hojících ran a u starších pacientů. Měnit by se měly jednou za tři dny.

(kam)

Zdroj: Lee J. C. et al.: Beyond Wet-to-Dry: A Rational Approach to Treating Chronic rounds, Eplasty. 2009; 9: e14