Infekce kůže a měkkých tkání u imunokompromitovaných pacientů
Diagnostické postupy a léčba infekcí kůže a měkkých tkání (SSTI – skin and soft tissue infections) u imunokompromitovaných pacientů byly aktualizovány. Jedná se zejména o infekci kmeny Staphylococcus aureus (MRSA) rezistentními na methicilin/oxacilin. Postupy jsou popsány a zrevidovány v dubnovém výtisku časopisu American Family Physician.
Lékař James Owen Breen z Univerzity v Severní Karolíně říká, že v mimonemocničním prostředí mají kožní infekce včetně těch způsobených MRSA vzrůstající tendenci. Počet diagnostikovaných případů se od roku 1993 do roku 2005 téměř ztrojnásobil. Komplikované infekce kůže a měkkých tkání zahrnují ty, které vykazují známky systémové infekce, dále infekce chirurgických ran, perianální infekce, rány vzniklé zvířecím či lidským kousnutím, nekrotizující infekce měkkých tkání a infekce kůže a měkkých tkání u pacientů se sníženou funkcí imunitního systému.
Purulentní typy SSTI zahrnují abscesy, folikulitidy, furunkly a karbunkly. Absces se řadí mezi komplikované SSTI, pokud je postižená perineální nebo perianální oblast. Tyto infekce jsou většinou způsobeny stafylokoky nebo streptokoky. Nepurulentní typy SSTIs zahrnují celulitidu, erysipel a impetigo.
Hlavní léčba nekomplikovaného abscesu o rozměrech méně než 5 cm v průměru představuje chirurgickou drenáž. Výsledky jsou podobné, pokud je rána vyplachována sterilní vodou nebo vodou z kohoutku. Horečka, tachykardie, hypotenze a další známky systémové infekce vyžadují nemocniční léčbu. Promptní chirurgické řešení je nutné u pacientů s život ohrožujícími nebo rychle se rozvíjejícími infekcemi.
Volba antibiotické terapie by měla být podmíněna místní rezistencí a citlivostí. U nekomplikovaných SSTI bez fokální koalescence nebo traumatu tkání a za předpokladu nízkého rizika infekce MRSA jsou první volbou beta-laktamová antibiotika. Při pokrývání infekce MRSA „na slepo“, která je indikována u nekomplikovaných případů SSTI, je preferováno podání per os. U hospitalizovaných pacientů je první volbou pro léčbu MRSA vankomycin. Linezolid, daptomycin, tigecyklin a další novější preparáty by měly být podávány pouze pacientům nereagujícím na léčbu vankomycinem nebo těm, kteří jej netolerují.
Základním předpokladem pro prevenci infekce MRSA jsou časté a důkladné mytí rukou, používání rukavic při manipulaci s ranami a další preventivní opatření.
(skl)
Zdroj: Am Fam Physician 2010; 81 (7): 893–9.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.