Anaerobní bakterie v chronické ráně – podceňované riziko?

Ačkoliv anaeroby nepatří mezi nejčastější příčiny infekce chronického defektu, mohou mít u specifických skupin pacientů značný podíl na zpomalení fázového postupu hojení. Cílem předkládaného sdělení bylo stanovení prevalence jednotlivých anaerobních bakterií u pacientů s chronickou ránou.

Chronická rána se od té akutní odlišuje nejen časovým průběhem, ale také naprosto odlišnou strukturou, která odráží rozdíly v mikrobiologickém osídlení. Chronický defekt bývá velmi často osídlen smíšenou flórou řady grampozitivních a gramnegativních bakteriálních kmenů. K tomuto obrazu se také někdy přidává kolonizace kvasinkami a plísněmi. Anaerobní osídlení je u chronické rány nacházeno daleko častěji než u rány akutní. Nejčastěji zastoupenými anaeroby jsou klostridia, bakteroidy, aktinomycety, fusobakterie a anaerobní streptokoky. Přestože u pacientů s chronickou ránou nepředstavují dominantní původce infekce, zaslouží si pozornost.

Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 95 pacientů (z toho 32 žen) s různým typem chronické rány a pozitivní izolací anaerobní bakterie, kteří byli ve sledovaném období (leden 2008 až prosinec 2010) hospitalizováni na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno. 75 pacientů v souboru (78,95 %) bylo hospitalizováno se vstupní diagnózou dekubitu, 13 pacientů (13,68 %) s bércovým vředem a 7 pacientů (7,36 %) s diabetickým defektem dolní končetiny (diabetickou nohou). U těchto pacientů byl pravidelně a cíleně odebírán materiál z chronických ran nejen formou otisku, ale také preferovanou metodou stěru na sterilní vatový tampón následně zanořeného do transportního média, která umožňuje přežití anaerobních bakterií.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou pacienti s dekubity

V hodnoceném souboru pacientů bylo izolováno celkem 198 kmenů anaerobních bakterií. V nadpoloviční většině případů byl z chronické rány izolován Bacteroides fragilis (58,08 %), za ním s velkým odstupem následovaly kmeny Peptococcus sp. (10,10 %), Peptostreptococcus sp. (9,60 %) a Prevotela melaninogenica (7,07%). Výsledky studie potvrdily skutečnost, že anaeroby jsou nejčastěji vykultivovány u pacientů s tlakovými defekty (dekubity).

Anaerobní bakterie mohou zpomalovat hojení chronických defektů

Rozvoj infekce u pacienta s chronickou ránou vždy způsobí zpomalení fázového postupu v hojení, což má za následek zvýšení morbidity, mortality a délky hospitalizace s průvodním nárůstem ekonomických nákladů na terapii. Progrese infekčního osídlení je však na rozdíl od akutní rány pozvolnější. Ke konverzi bakteriálního spektra dochází zejména v důsledku selekčního tlaku antibiotik. Na rozvoji chronické infekce se vedle virulence mikroorganismu nemalou měrou podílí také celková kondice pacienta, stav výživy a funkce imunitního systému.

(hkh)

Zdroj: Lipový B., Hanslianová M. Anaeroby v chronické ráně: banalita nebo skrytá hrozba? Hojení ran, ročník 6 (2012), číslo 2, str. 19–21.