Globální pohled na kvalitu života pacientů s HIV/AIDS

Hlavní sféry kvality života

Fyzické, psychologické a sociální faktory jsou spolu s prostředím, ve kterém pacienti žijí, hlavní determinanty kvality života související se zdravím (HRQoL − health-related quality of life). V případě pacientů infikovaných virem HIV jde konkrétně o tyto faktory:

• fyzické projevy nemoci,
• antiretrovirová terapie,
• psychická kondice,
• sociální podpora,
• strategie zvládání onemocnění,
• spirituální zakotvení,
• psychiatrické komorbidity.

Posun vnímání infekce HIV z fatálního onemocnění na chronické přináší důraz na kvalitu života. Její sledování je důležité pro hodnocení pohledu pacientů na onemocnění a jeho vývoj v čase i pro vyhodnocení úspěšnosti a efektivity léčby.

Široká škála vlivů na HRQOL

Lepší kvalita života je podle sociodemografických ukazatelů pozorována u mužů mladšího věku s lepším socioekonomickým zázemím, kteří mají stabilní zaměstnání. Právě podpora pracovního uplatnění hraje při onemocnění HIV/AIDS významnou roli nejen kvůli finančnímu zajištění s ohledem na nepředvídatelný vývoj nemoci, ale také díky řádu, společenským vazbám a pocitu naplnění, které zaměstnání pro nemocné představuje.

Z klinického hlediska patří mezi nejvýznamnější indikátory kvality života nižší úroveň virové zátěže, vyšší počet CD4⁺, méně symptomů infekce a vyšší hladina hemoglobinu. Vhodný léčebný režim a adherence k antiretrovirové terapii se podílejí na zlepšení kvality života ihned po začátku léčby.

Únava a nedostatek energie ovlivňují jak fyzickou, tak psychickou morbiditu. Nedostatek sil na fyzické aktivity a zapojení do aktivního společenského života považují pacienti s HIV/AIDS za náročný aspekt tohoto onemocnění. Sociální izolace či komplikované společenské vazby a uplatnění přispívají k vyšší míře stresu i výskytu deprese a v důsledku tak dále zhoršují sociální i fyzickou sféru kvality života.

Význam přístupu k onemocnění

Kvalitu života negativně ovlivňuje také nevhodný postoj ke zvládání nemoci, například popírání onemocnění, které zároveň snižuje produktivitu pacienta. Zvládání nemoci, tedy kognitivní a behaviorální snaha o snížení zátěže související s onemocněním a aktivní řešení vzniklých problémů, má u pacientů s HIV jednoznačně pozitivní dopad na kvalitu života.

Vzdělávání pacientů na poli možných technik zvládání nemoci a vhodné intervence, jež zvládání chronického onemocnění podpoří, jsou efektivnější než opatření vedoucí k pasivnímu přijetí nemoci. Stejně neefektivní je postoj založený na popření neléčitelné choroby, který nejen značně snižuje kvalitu života, ale také koreluje s vyšší mírou depresí a sníženým sebevědomím. Deprese postihují až 38 % pacientů infikovaných HIV, a tak je při kombinaci těchto jevů bezpochyby vhodné dát prostor psychologickému poradenství. Vhodná terapie může vést ke zvýšení kvality života a snížení rizika sebevražedných úmyslů.

Shrnutí a závěr

Přestože je zdravotní stav často uváděn jako nejdůležitější součást celkové kvality života, nejedná se zdaleka o jedinou determinantu. Významnou roli hraje kromě co nejefektivnějších léčebných postupů také sociální a informační podpora, která má potenciál přispět jak k lepší kvalitě života, tak i k lepšímu zvládání nemoci. Psychologické poradenství při stanovení diagnózy i v průběhu léčby může pozitivně ovlivnit postoj k nové životní situaci a její dlouhodobé řešení. Podrobnější zkoumání všech složek kvality života pacientů s HIV/AIDS se může kvalitativně promítnout do péče o ně a nezanedbatelně přispět k jejich aktivnímu zapojení do společnosti.

(pak)

Zdroj: Basavaraj K. H., Navya M. A., Rashmi R. Quality of life in HIV/AIDS. Indian J Sex Transm Dis 2010; 31: 75–80, doi: 10.4103/0253-7184.74971.