Antivirová terapie rilpivirinem během III. trimestru u HIV-1-pozitivních žen

Mechanismus působení rilpivirinu

Rilpivirin (RPV) se řadí do skupiny nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy (NNRTI). Tyto léky fungují na principu přímé vazby k reverzní transkriptáze v těsné blízkosti nukleosidu. Látka je určená k léčbě pacientů výhradně s virem lidské imunodeficience typu 1 (HIV-1). Nicméně rilpivirin působí i na mnoho kmenů HIV-1 rezistentních vůči NNRTI první generace, kromě 17 mutací: Y181I, Y181V, L100I, K101P, Y181C, M230L, V106I, E138A, V179F, G190S, V90I, A98G, K101E, K101H, V179D, V179T a G190A. Koncentrace ribonukleové kyseliny (RNA) HIV musí být < 10⁵ virových kopií/ml. Jedná se již o druhou generaci NNRTI, s vysokou účinností, která se navíc – oproti předchozí generaci léčiv – vyznačuje výrazně nižšími vedlejšími účinky na lidský organismus.

Indikace a podávání léku

Rilpivirin je podáván HIV-1-pozitivním nemocným, jimž dosud nebyla aplikována žádná farmakoterapie (tj. terapeuticky naivním). Zásadně se nepodává v kombinacích s dalšími NNRTI, naopak je velmi vhodné jej kombinovat s látkami z jiných skupin léků na HIV. Tato pravidla vyplývají ze studií i z klinické praxe, kde bylo prokázáno, že léčba kombinacemi antiretrovirotik je daleko účinnější a obvykle úspěšnější než monoterapie.

Antiretrovirová terapie v těhotenství

Antiretrovirová terapie během těhotenství HIV-1-pozitivních žen je z hlediska kontroly onemocnění u těhotných velmi důležitá. Stejně tak je důležitá pro prevenci perinatálního přenosu HIV-1 a zdraví dítěte. Vždy je nutné k terapii těhotných přistupovat s ohledem na aktuální zdravotní stav každé pacientky, znát její současné imunologické parametry, možné nežádoucí účinky léku a stejně tak informace o možných rezistencích. Rovněž je potřeba respektovat vliv fyziologických změn v těhotenství na farmakokinetiku antiretrovirových léčiv, což často snižuje expozici léku v průběhu těhotenství. 

Loni byly publikovány výsledky nerandomizované multicentrické studie fáze IV zabývající se účinkem rilpivirinu podaného ve III. trimestru gravidním ženám infikovaným HIV-1. Práce se zaměřila na otázky farmakokinetiky sledované účinné látky podávané v dávce 25 mg 1× denně.

Průběh a výsledky studie

Během celého III. trimestru gravidity a ještě 2 týdny po porodu byly odebírány klinické vzorky pro farmakokinetickou analýzu. Do studie bylo zahrnuto 16 subjektů. 

V průběhu III. trimestru byly hodnoty AUC (area under curve) a minimální koncentrace rilpivirinu sníženy o 45 % a 49 % ve srovnání s hodnotami měřenými v období po porodu. Toto ukazuje na podstatně sníženou expozici léku v průběhu těhotenství. 

Všechny narozené děti byly HIV-negativní. U novorozenců nebyly detekovány žádné vrozené vady. Rovněž nebyla prokázána teratogenita sledované účinné látky.

Závěr

Expozice rilpivirinu je v průběhu těhotenství podstatně snížená. Nicméně i navzdory nižší expozici byla virová suprese udržena a nedošlo k perinatální transmisi viru. Výsledky naznačují, že testovaná denní dávka 25 mg rilpivirinu může být alternativní léčebnou možností u HIV-1-pozitivních gravidních žen.

(boš)

Zdroj: Schalkwijk S., Colbers A., Konopnicki D. et al. Pharmacokinetics of newly developed antiretroviral agents in HIV-infected pregnant women (PANNA) Network. Lowered rilpivirine exposure during the third trimester of pregnancy in human immunodeficiency virus type 1-infected women. Clin Infect Dis 2017 Oct 15; 65 (8): 1335–1341, doi: 10.1093/cid/cix534.